Závlahové systémy, nádrže nebo fontány mají v Českých Budějovicích zmírnit následky sucha

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pítko - pitná voda - město

Zmírnit dopady změn klimatu a bojovat se stále větším suchem chce vedení města České Budějovice. Nechá si vypracovat strategii, která například určí, jestli a kde stavět fontány a retenční nádrže, nebo jak zavlažovat městskou zeleň.

Radnice už má schválenou dotaci z takzvaných Norských fondů v rámci výzvy Oslo. Ta se zaměřuje právě na boj se suchem na úrovni městských sídel.

Samsonova kašna na náměstí Přemysla Otakara II. má dnes spíš už pouze symbolický význam. Původně ale sloužila především jako zdroj vody pro obyvatele města. A podobné, i když moderní, vodní zdroje by mohly ve městě vznikat i v rámci boje proti suchu.

Stejně jako v ostatních částech republiky i zde se situace citelně zhoršuje. „V Kališti, Třebotovicích mají lidé prázdné studny, po zimě máme problém naplnit například některé ze soustavy Vrbenských rybníků. A když vysadíme nové stromy ve městě, musíme je více zalévat,“ připomíná náměstek primátora Ivo Moravec.

Cílem všech opatření, která budou součástí strategie, je zmenšit přehřívání městské krajiny a dlouhodobě zlepšit mikroklima. Kromě fontán a pítek by na území města mohly vyrůst například podzemní i nadzemní nádrže na dešťovou vodu.

„Zaměří se i na závlahové systémy pro veřejnou zeleň, výměnu nepropustných povrchů v parcích za propustné, vybudování zelených střech i fasád v rámci rekonstrukce i výstavby nových budov,“ dodává Ivo Moravec.

Jedno z hlavních opatření, která už radnice přijala, je úprava režimu sečení. Na některých místech ve městě se tráva seče méně často a určité plochy s vysokým porostem slouží jako prostředí pro hmyz. Podle náměstka se tento systém osvědčil. „Takový přístup má pozitivní dopad na rozmanitost živočichů i rostlin, které v místě mohou žít, a zlepšuje se i místní mikroklima,“ říká.

Vypracování strategie vítá i část opozice. Podle zastupitele Lukáše Mareše je to dobrá cesta, jak boj se suchem začít. „Důležité je, aby byla studie zpracovaná profesionálně a aby se město jejími závěry řídilo. Ve výsledku je vlastně jedno, kdo ji platí. Doufám, že vznikající strategie bude sloužit jako jakési nakopnutí k větší aktivitě města, aby se už konečně začalo něco měnit,“ uvádí.

Náklady na projekt jsou přibližně jeden milion korun. Velkou část pokryje dotace z Norských fondů. Finanční podporu městu poskytne i Státní fond životního prostředí.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související