Zachraňovat posádky převržených plachetnic, plavce nebo rybáře pomáhají na Lipně i psi

Jedním z psů, kteří vodním záchranářům na Lipně pomohou, je fenka náčelníka Milana Bukáčka Queenie. „Je učená hlavně pro práce na vodě, to znamená vyhledávání pachových stop, utonulých osob, což je jedna z nejsložitějších disciplín. Dokáže ale i přitáhnout loď, která uplave, nebo nějaký předmět, třeba nám přetáhne lano z jednoho břehu na druhý, když potřebujeme,“ popisuje.

Celkem mají vodní záchranáři letos k dispozici pět psů. „Doufám, že budou nasazení, ale že třeba najdeme včas tonoucího. U utonulých je to bohužel stav, kdy jenom najdeme, ale už nepomůžeme,“ dodává náčelník.

Už téměř dvacet let pomáhají Jihočechům u přehrady i rakouští kolegové. Ti se letos opět zapojí do služeb. „My jsme jezdili sloužit k nim a oni jezdí pravidelně k nám, což pomáhá odstraňovat jazykovou bariéru. Když německy mluvící turista slyší a vidí rakouského záchranáře, určitě ten problém vyřešíme daleko snáze,“ vysvětluje Milan Bukáček.

Čtěte také

Slizká rosolovitá hmota velká i jako fotbalový míč vás může překvapit při koupání v Lipně

Loni měli záchranáři ze základny v Dolní Vltavici 54 zásahů. Sezona tak byla podle Milana Bukáčka klidná. „Naštěstí na Lipně nedošlo k žádnému utonutí, ale u asi 32 případů došlo k přímému ohrožení osob. Řešíme třeba převrhnuté plachetnice. Lidé se často diví, jak je možné, že se tady převrátí, a nejsou na to vůbec připraveni psychicky a hlavně ani materiálově, nemají na sobě vesty. Pak bývají prochlazení a potřebují samozřejmě naši pomoc,“ líčí.

Vodní záchranář Petr Michalík doplňuje, že každý rok záchranáři vyjíždějí i k plavcům a také rybářům. „Rybáři ve většině případů nemají na člunu žádné záchranné prostředky. Lokalitu znají, vědí, že změna počasí je tady rychlá, ale přesto to podceňují a pak nejsou schopni se dostat zpátky,“ upozorňuje.

Hlavní sezonu mají lipenští vodní záchranáři od června do září.