První případ difylobotriózy v Česku. Tasemnice žila v těle muže, který snědl kaviár ze štiky ulovené v Lipně

4. prosinec 2024 15:06
Zprávy z jižních Čech

Jihočeští vědci potvrdili první případ difylobotriózy v Česku. Nemoc způsobuje střevní tasemnice škulovec široký. Nakazil se jí sedmatřicetiletý muž, který snědl syrové jikry štiky ulovené v přehradě Lipno. Výskyt tohoto parazita je podle odborníků velmi vzácný.

„Tady ve zkumavce máme kus toho parazita z pacienta. Je to bílý tenký červ, dlouhý asi dvacet centimetrů,“ ukazuje v laboratoři parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Škulovec široký může být dlouhý až dvacet metrů. „Hlavním hostitelem je člověk, ale vzácně se může nakazit i pes, kočka, liška. Parazit dorůstá ve střevě, uvolňuje vajíčka, ta vycházejí ven se stolicí. Pokud se dostanou do vody, z vajíček se vylíhne larvička. Ta je pozřená prvním mezihostitelem, což je planktonní korýš buchanka, která potom musí být sežraná rybou, štikou, okounem, mníkem. Potom se vyvíjí jiný typ larvy, která už je infekční pro definitivního hostitele,“ popisuje parazitolog.

Čtěte také

Všichni jsme napadení parazity, kteří nás mohou zabít, lžou noví šmejdi. Nekupujte jejich výrobky

Muž si pochutnal na kaviáru ze štiky z Lipna loni na podzim. Netušil, že by se do jeho těla mohla dostat i tasemnice. „Někdy po Vánocích začal mít žaludeční problémy, asi v únoru z něho vyšel první kus tasemnice. Zbystřil a začal to řešit,“ vypráví Roman Kuchta. Následovala úspěšná léčba.

Vědci se potom snažili vystopovat, jak se škulovec široký do Lipna dostal. „Protože nikdy nebyl žádný záznam, ani z Lipna, ani z Vltavy, ani jinde, předpokládáme, že jde o nové ohnisko. To mohl teoreticky do přírody zanést člověk. Třeba nakažený turista – potřeboval na toaletu, nikde nic nebylo, tak vykonal potřebu v přírodě, přišel déšť, spláchl to do vody a tam ten cyklus započal,“ uvažuje vědec.

Letos v květnu a červnu parazitologové vyšetřili více než stovku dravých ryb z Lipna. Škulovce v nich nenašli. Rybáři se proto nákazy obávat nemusí. „Ta šance, že si rybář uloví zrovna rybu, ve které je larva, a ještě ji sní syrovou, nedostatečně tepelně upravenou, je opravdu mizivá. Je to fakt rarita, lidé se toho nemusí bát,“ ubezpečuje Roman Kuchta.

Difylobotrióza není podle vědců závažné onemocnění a existuje účinná a rychlá léčba.

autor: Jitka Cibulová Vokatá
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz