Z potoka pod Dívčím Kamenem mají zmizet historické kamenné jezy. Místní označují plán za barbarský

„Říkalo se tomu špery, je to tady vybudované před ústím do Vltavy. Když se potok rozvodňoval, zanášel koryto a vory s tím měly problém. Údajně proto se to vybudovalo,“ přibližuje historii kamenných jezů Václav Kalkuš, majitel elektrárny pod Dívčím Kamenem.

Památka má teď ustoupit úpravám Křemžského potoka. „Já s tím absolutně nesouhlasím, podle mého názoru by se to mělo vyřešit jinak a neměly by se ničit takovéhle stavby, vždyť je to nádhera. Nedovedu si to představit a nevěřím, že zboření jezů výrazně změní život v potoce,“ dodává Václav Kalkuš.

Hlavním cílem úprav je zprůchodnění Křemžského potoka pro migraci ryb. Investorem projektu je Povodí Vltavy, odhadovaná cena činí několik desítek milionů korun. Investici pokryje evropská dotace z operačního programu Životní prostředí.

Součástí prací má být i vybudování nového rybího přechodu na přehradě pod Dívčím kamenem. „Hlavním smyslem opatření je odstranit překážky a umožnit rybám migraci. Kdybychom jezy zachovali, nebylo by možné zajistit migrační průchodnost pro ryby,“ vysvětluje Filip Šipan ze Správy Chráněné krajinné oblasti Blanský les.

„Záměrem je zajistit migrační prostupnost pro ryby v dolním úseku Křemžského potoka. Na technické řešení by měla odpovědět právě zpracovávaná studie proveditelnosti. Studii budeme podrobně projednávat s dotčenými orgány a s vlastníky pozemků. Snahou státního podniku Povodí Vltavy bude nalézt vhodné řešení, které zajistí migrační zprůchodnění toku a současně bude šetrné k okolí,“ upozorňuje mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Čtěte také

Dnes ji vnímáme jako přírodní tok, ale Zlatá stoka je geniálně vyprojektované dílo lidských rukou

S bouráním historických jezů vedle některých místních obyvatel nesouhlasí ani kastelánka hradu Dívčí kámen Zdeňka Tučková. „Ta kaskáda je prostě unikátní záležitost podhradí a vůbec Křemžského potoka. Myslím, že kdyby se zbourala, naprosto by to narušilo celou atmosféru. Domnívám se, že je to naprosto zbytečný krok a měla by se přinejmenším vést diskuze mezi lidmi,“ reaguje.

Kritický názor na odstranění jezů má i starosta nedaleké Křemže Josef Troup. Sám prý pamatuje z dětství, že ryby v Křemžském potoce i přes kamenné prahy migrovaly. „Vůči předkům, kteří to vytvořili, mi připadá barbarské to ničit. Vím, že tam ryby migrovaly vždycky,“ zdůrazňuje.

Podle Národního památkového ústavu nepodléhají kamenné jezy pod Dívčím kamenem památkové ochraně. Situaci ale budou památkáři podle ředitele územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích Daniela Šnejda dále sledovat.