Z koryta řeky Malše na hranicích s Rakouskem zmizely historické jezy a prahy. Podle kritiků zbytečně

„Jsme na Malši pod Cetvinami u nejnižšího jezu, který zasáhlo to bagrování,“ ukazuje publicista a spisovatel Milan Koželuh, který se dlouhodobě věnuje přírodě Novohradských hor, jedno z deseti míst, kde před více než rokem zasáhly těžké stroje.

Dříve tu stálo i několik mlýnů a jezy historicky vodu zadržovaly, aby zpomalily její rychlý odtok. „Malše se tady valí z hor velice rychle. Údajně jsou Novohradské hory nejrychleji odtékajícími horami v celé České republice, ten odtok je v řádu hodin,“ uvádí Milan Koželuh.

V místě, kde Malše tvoří hranici mezi Českem a Rakouskem, už jez připomínají pouze balvany vytažené na břeh. „To byla neuvěřitelná lidská práce, dneska to dělají bagry. Tehdy to tady lidé ručně skládali se znalostí toku vody, průtoku, té potřeby a dneska přijede bagr a zničí to. To je k pláči,“ komentuje Milan Koželuh.

Už při přípravě projektu odstranění prahů kritizoval například biolog Ondřej Simon z České zemědělské univerzity v Praze, a to v rámci záchranného programu perlorodky říční. Zprůchodnění řeky totiž údajně mělo pomoci mimo jiné přirozené migraci tohoto živočicha. „Nebylo vůbec potřeba jezy odstraňovat. Naopak. Za těmi většími byly nahromaděné desítky a stovky kubických metrů sedimentů a obával jsem se, že odstranění by mohlo být velkým problémem, protože by se znečistil ten tok,“ popisuje.

Čtěte také

Území u zaniklé obce Pohoří na Šumavě v srdci Novohradských hor se stane přírodní památkou

Odstranění jezů naplánovala Česko-rakouská komise pro hraniční vody. Jedním z iniciátorů projektu byl terénní ekolog Robert Ouředník, někdejší zaměstnanec jihočeského krajského úřadu a dnes pracovník firmy, která shodou okolností na místě prováděla ekologický dozor.

Podle něj šlo o záměr podložený několika odbornými výzkumy. Kritiku proto odmítá. „Musíme vzít v potaz, že naši předci se primárně snažili vyždímat z krajiny maximum pro to, aby přežili. My dnes krajinu nepotřebujeme ždímat a jsou věci, které v ní stoprocentně vadí, což tyhle staré původní stavby jsou,“ uvádí.

Autoři záměru vyzdvihovali význam odstranění jezů dále třeba pro vydru nebo pstruha potočního. „V rámci toho byly samozřejmě udělané odlovy, bylo to naprosto bez problémů. Tímto směrem jde dneska celý svět a snaží se vracet zpátky tokům přirozenost,“ dodává Robert Ouředník.

Původní kamenné jezy chtělo před dvěma lety Povodí Vltavy odstranit například i v korytě Křemežského potoka pod zříceninou Dívčí Kámen. Kvůli silnému odporu tamních obyvatel ale nakonec od záměru ustoupilo.