Vypadá jako otvírák na lahve, ale je to prastarý hudební nástroj. Brumle sbírá a rozeznívá Petr Jasinčuk
Po celém světě, od Polynésie přes Asii, Evropu, Afriku až po Ameriku, zní prastarý hudební nástroj, kterému se u nás říká brumle, nebo grumle. „Tradici má ve folklóru, ale využívají ho třeba i soudobé metalové kapely,“ říká hráč a učitel na brumli Petr Jasinčuk.
Petr Jasinčuk žije v Radimovicích u Želče na Táborsku, takže díky jeho sbírce je brumle doma i v Jihočeském kraji. Jinak se ale pojí spíš s moravskou a slovenskou lidovou kulturou.
Jak vlastně brumle vypadá? „Můžete si představit písmeno omega, když nožičky písmene trochu natáhnete a drobná zahnutí, která u písmene bývají, tam nebudou. V horní části písmene je pružná lamelka, říkáme jí jazýček, která je pevně uchycena na jednom konci a na druhém je volná. To znamená, že může volně vibrovat při rozezvučení,“ popisuje hráč a učitel.
Nástroj se podobá i otvíráku na láhve. Jeho nedílnou součástí je ústní dutina hráče. „Když brumli přiložíte na zuby a rozezvučíte, rezonuje ústní dutina, která funguje jako zesilovač, rezonanční komora. A díky změnám objemu ústní dutiny měníte jednotlivé tóny,“ vysvětluje hráč.
Při hře, ačkoli tóny přecházejí jeden ve druhý, se jeho tvář téměř nehne. „Vypadám jako břichomluvec, já vím. To je tím, že ústní dutina je pořád stejná. Co se mění, je poloha jazyka,“ objasňuje.
Čtěte také
„Nastavím rozestup mezi zuby, přiložím brumli, zakryju ji rty. To, co se odehrává uvnitř, je pohyb kořene jazyka nahoru a dolů. Právě jazyk mění vnitřní objem prostoru. Ten princip znáte z dětských lízátek – píšťalek s vysouvací tyčinkou – to je princip brumle,“ usmívá se Petr Jasinčuk.
Nejstarší archeologické vykopávky brumlí podle něj pocházejí z jedné čínské provincie z doby před čtyřmi tisíci lety. Brumle ale nevypadala a nevypadá vždy stejně. Nástroje, které Petr Jasinčuk přinesl do studia, jsou především kovové. „Dřív se vyráběly z přírodních materiálů, ty nejstarší bývaly z kostí. Tomuto druhu brumle se v Číně říkalo koukajan,“ doplňuje.
Další užívané názvy pro brumli jsou třeba trumf, munnharpa, khomus nebo židovská harfa. Právě skrze židovské obchodníky se možná brumle dostala do Evropy.
Celý rozhovor s Petrem Jasinčukem o brumli a také zvuk tohoto hudebního nástroje si poslechněte online.
Související
-
Zvon musí mít měkké srdce. V dobré péči se pak může dožít i tisíce let, líčí zvonař Michal Votruba
Ač se to nezdá, zvon je živý organismus, říká jihočeský zvonař Michal Votruba. Zvony odlévá už řadu let a na technologii, kterou to dělá, se od starověku mnoho nezměnilo.
-
V Československu ženy na trombon nehrají, řekli a dali jí lesní roh. Teď je za to hornistka vděčná
Zuzana Rzounková vede hornové kurzy a hru na lesní roh vyučuje i na akademii múzických umění. Sama vystupovala v řadě orchestrů od Filharmonie Brno po Českou filharmonii.
-
Historické motorky opouští Budějovice. Sběratel Petr Hošťálek své stroje stěhuje, sám bude dojíždět
Expozice starých motocyklů z českobudějovické Solnice před časem zmizela. Město prostory pronajalo jinému provozovateli. Historické stroje teď dokonce opouští město i kraj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
