Vrcholí masopust: se sambou, rumbou, ale také s Benátským karnevalem a orchestrem André Rieu
Vzhledem k tomu, že vrcholí masopust, je výběr Vlídných tónů veskrze karnevalový. Nejprve bych se chtěl zastavit u jednoho karnevalového alba. Na začátku padesátých let ho natočil kdysi velmi populární a také úspěšný orchestr rodilého Kanaďana Percyho Faitha. Album má náladotvorné zacílení explicitně už v názvu – Carnival Rhythms, tedy Karnevalové rytmy.
V této sbírce latinsko-amerických rytmů předvedl Percy Faith v osmi položkách posluchačsky chytlavé melodie, okořeněné atmosférou karnevalu.
Máme pro vás dvě ukázky z desky Karnevalových rytmů. Tou první je Jamajská rumba, což je polovina suity australského skladatele Arthura Benjamina z roku 1938 původně určené pro duo irských pianistek, sester Joan a Valerie Trimble. A tou druhou je The Minute Samba, Minutová samba, autora Enrica Madriguery.
V latinsko-americkém karnevalovém bloku se ještě vystřídají orchestry Pereze Prada, kubánského krále mamba, a Edmunda Rose.
Pokud zůstaneme v Evropě, tak největší věhlas má jistě karneval v Benátkách. Karneval v Benátkách, tak se jmenuje skladba založená na neapolské lidové písni nazvané O Mamma, Mamma Cara a spojená s virtuózním houslistou a skladatelem Niccolò Paganinim.
Nabídneme vám ji k poslechu v různých úpravách – v relativně mladé verzi americko-německého houslisty Davida Garretta, vlastním jménem Davida Bongartze, který ji v minulém desetiletí hrál ve filmech a s různými orchestry, a také ve starším podání italského kytaristy Tonyho Mottoly.
A benátský karneval je vsazený také do karnevalové směsi v pojetí v současnosti velice oblíbeného orchestru vedeného nizozemským houslistou André Rieu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.


























