Za Klausem Doldingerem – autorem hudby k filmům Nekonečný příběh a Ponorka i seriálu Místo činu

27. říjen 2025

Německá hudba, zvlášť ta filmová a jazzová, přišla nedávno o velkou osobnost. Klaus Doldinger, respektovaný skladatel a saxofonista, zemřel 16. října 2025 ve věku 89 let.

Klaus Doldinger se narodil v Berlíně 12. května 1936 a dětství prožil ve Vídni, v temných časech druhé světové války. V roce 1968 se usadil u Mnichova.

Doldingerova hudební kariéra začala počátkem 50. let 20. století s dixielandovou kapelou The Feetwarmers a rychle se rozvíjela. Později se tento saxofonista proslavil v mezinárodním měřítku s jazzovou kapelou Passport.

V pořadu Vlídné tóny nás však zajímá zejména jeho tvorba v oblasti filmové hudby. Klaus Doldinger je autorem, respektive v tom následujícím případě spoluautorem (s italským tvůrcem Giorgem Moroderem), hudby k několika komerčně a divácky úspěšných filmům a seriálům.

V prvé řadě máme na mysli i v Čechách dobře známý Nekonečný příběh z roku 1984, který vychází z německého fantasy románu Michaela Endeho. Kniha i film vypráví fantaskní příběh spolužáky vysmívaného chlapce Bastiána, syna „nikoho“, který se dostane do zvláštního světa říše Fantázie prostřednictvím stránek podobně neobvyklé knížky.

Klaus Doldinger zkomponoval už na začátku 80. let hudební doprovod ke slavnému západoněmeckému válečnému filmu Das Boot, tedy Ponorka, z nějž máme také připraveny hudební ukázky.

Nejpopulárnějším autorským počinem Klause Doldingera je však znělka k již kultovnímu německému kriminálnímu seriálu Místo činu, neboli Tatort. A ta v původní verzi Vlídné tóny náležitě uzavře.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.