Věra Nosková: Kontrasty

Nedávno je měli u pultu lahůdek v supermarketu, kam pravidelně chodím nakupovat, dokonce zlevněné. Poručila jsem si tedy rovnou čtvrt kila.

Doma jsem za polykání slin otevřela plastovou krabičku. Maso ryb bylo už nažloutlé, vyschlé, chuť nevalná, ale nechtělo se mi běžet ty mrtvolky reklamovat, však oni věděli, proč je zlevnili a já to měla tušit.

Jedlé byly, tak jsem se za svou mlsnost potrestala a nasoukala část obsahu krabičky do zažívacího traktu a zapila to vodou. Jako po výprasku jsem si sedla k práci a kutala jsem na svém novém románu.

Abych se odškodnila, dala jsem jeho hrdinkám pořádně najíst a v závěru hostiny dokonce mlsaly; ...vylovila z misky lákavý bobek belgického čokoládového bonbónu. Měl lahodnou chuť, udělal jí dobře. Nalila oběma z bachraté láhve do broušených sklenek krémový likér, voněl po oříšcích. Miriam mlčela, přemýšlela a olizovala si z prstů čokoládu...“

Čtenáři si představují košilaté múzy kroužící kolem umělcova čela, a spisovatelovu fantazii přitom může nakopnout třeba zkažená ryba. Své hrdinky jsem přecpala dobrotami, načež jsem je obdařila mohutnou nadváhou. To máte za to, potvory!