Velké klouby – velká bolest? Nemusí to tak být

29. duben 2019

Mezi velké klouby na našem těle patří kyčle, kolena, kotníky, ramena, lokty a zápěstí.

Mluvili jsme o nich ve Zdravíčku Českého rozhlasu České Budějovice s novým primářem Ortopedického oddělení Nemocnice Písek MUDr. Vilémem Svobodou.

„Nejčastěji operujeme kolena, kyčle a ramena. Důvody jsou různé, ale nejvíce lidí přichází kvůli artróze: každý druhý pacient nad 60 let má problémy s artrózou, nad 70 let věku je to už 80% našich pacientů. Musíme si uvědomit, že své klouby denně používáme a opotřebováváme je. Je-li nosný kloub na dolní končetině poškozen, každý krok provází výrazná bolest.“

Bolesti nečekají každého

Dobrou zprávou ale je, že bolesti kloubů nemusejí čekat každého. „Jsou lidé, které klouby nebolí ani ve vysokém věku. Je ovšem pravda, že s přibývajícími léty klesá podíl tekutin v chrupavce, a tak se člověk svých potíží prostě dožije. Ale častěji bolí seniory klouby v souvislosti s rozvojem artrózy. Mezi další příčiny potíží patří vrozené vady, záněty, revmatická onemocnění a následky úrazů.“  

Klouby ale bolí už i příslušníky střední generace. „Podle mého názoru současná střední generace žije výrazně jinak než předchozí, mnohem méně chodí, jezdí autem a MHD, přibylo sedavých zaměstnání, častější je i nadváha. Na druhé straně doháníme nedostatek pohybu nepřiměřenou sportovní aktivitou - nárazovou, nevhodně zvolenou.“ Podle ortopéda tedy není úplně dobrý nápad prosedět celý den v autě nebo v práci a pak si jít na hodinu zaběhat. „Aktivita by měla odpovídat kondici a věku. Není-li rovnováha mezi zátěží a odpočinkem, můžeme si ublížit.“

Klouby bolí i malé děti

Velké klouby mohou bolet i malé děti a teenagery. „Jde o vrozené vady, záněty, dětské formy revmatismu, dětská onkologická onemocnění a podobně. Růstové bolesti se dávají do souvislosti se sportem, na vině může být kromě přetížení svalů i plochá noha. Potíže obvykle ustupují ve dvanácti, třinácti letech,“ vysvětlil primář Svoboda.

A co nás vlastně v kloubech bolí a proč? „Klouby jsou inervovány stejně jako celé tělo. Vnímání bolesti nás má chránit a upozornit, že se něco děje.“ Někdy se ale děje pouhá změna počasí… „Tento jev se označuje jako meteosenzitivita a stále se zkoumá. Neexistuje na něj jednotný názor. Zřejmě souvisí s poklesem atmosférického tlaku, se změnami vlhkosti nebo teploty vzduchu. Co je ale zřejmé,  meteosenzitivitu přináší civilizace. Lidé, kteří pracují v přírodě, tyto potíže nemají, nebo jsou mnohem menší.“

Lékař doporučuje…

A nakonec ještě návod, který se vyplatí poslechnout. Lékař doporučuje vážit si svého zdraví: „Není to fráze! Snažme se problémům předcházet, udržovat si přiměřenou váhu a kondici. Také nepodléhejme agresivní reklamě, v případě potíží vyhledejme pomoc praktika a v návaznosti na jeho doporučení i odborníka - nespoléhejme na to, že to přejde, nebo že se vyléčíme sami. A na závěr přeju všem posluchačům, aby se jim problémy vyhýbaly!“ uzavírá Vilém Svoboda.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.