Vědomostmi napřed, ale sociálně mimo. Učitelé i rodiče se učí pracovat s mimořádně nadanými dětmi

10. listopad 2021 08:46

Cílem inkluze je zařadit do běžného vzdělávání děti se specifickými potřebami. Často se představa o nich zužuje jenom na žáky se sníženým intelektem. Inkluzi ale potřebují i děti mimořádně intelektově nadané. Mívají problém se zařazením do kolektivu, těžko komunikují a potřebují specifický přístup. 

„Tyto děti jsou totiž vědomostmi a znalostmi napřed, ale sociálně často mimo oproti svým vrstevníkům a učitelé a rodiče si s nimi nevědí rady,“ říká Miriam Janysková, zakladatelka a ředitelka nadačního fondu Qiido.

Ten ve vyhledávání takzvaně MiND dětí školám a rodičům pomáhá a také je učí s jejich nadáním pracovat. „Založila jsem ho na základě vlastní zkušenosti se synem, který je intelektově nadaný. Když nastoupil do školy, měli jsme obrovské potíže, tím pádem vím, že mnoho rodičů i učitelů nedokáže tyto děti včas rozpoznat a dát jim adekvátní podporu,“ dodává Miriam Janysková.

Neznamená to, že by školy vytvářely speciální třídy pro nadané děti, ale měly by individuálně pracovat s každým mimořádně nadaným dítětem v jeho původním kolektivu.

Nadační fond Qiido chce mít v každém kraji České republiky jednu partnerskou školu, které pomůže se vzděláváním učitelů, podpoří rodiče nadaných dětí a pomůže i s jejich diagnostikou. Tyto školy potom budou garanty, kteří pomáhají dalším vzdělávacím institucím.

Čtěte také

V Jihočeském kraji je od tohoto školního roku partnerskou školu 4. základní škola v Jindřichově Hradci. „Máme jedno dítě vyloženě mimořádně nadané, s ním už se začalo pracovat, a dále jsou děti, které nesplňují úplně parametry mimořádně nadaného žáka, ale jsou to děti nadané. I jejich diagnostika je pro nás velmi důležitá, i tam ze zpráv vyčteme, jak se dítětem pracovat,“ popisuje ředitelka Jana Šperlová.

Při odhalování mimořádně nadaných dětí se škola soustředí hlavně na první stupeň. Chce tak podchytit jejich správný rozvoj už na začátku vzdělávání. I s tím rizikem, že odejdou na víceletá gymnázia.

„Já v tom nespatřuji nevýhodu, protože tyto šikovné děti oživují třídní kolektiv. Když se s tím správně pracuje, bývají motivační pro své spolužáky, ony je vlastně táhnou nahoru, takže to prospívá celé třídě,“ dodává Jana Šperlová.

Podle výzkumu Národního pedagogického institutu z roku 2020 jsou mimořádně nadané děti při vzdělávání opomíjené. Z dat nadačního fondu Qiido vyplývá, že je v Česku asi 220 tisíc mimořádně nadaných dětí, jenom 1800 z nich je ale správně diagnostikováno a náležitě rozvíjeno.

Spustit audio

Související