Včas zachycený nádor prsu dává až stoprocentní naději. Jaké jsou příznaky?

Rakovina prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen. Ročně je u nás diagnostikováno 5 až 6 tisíc nových případů, toto číslo stále mírně roste, snižuje se i věk pacientek. Za lepší zprávu lze považovat, že neroste počet úmrtí na tuto chorobu (ročně jde přibližně o 2 tisíce případů) a také to, že onemocnění je pod drobnohledem vědců, a tak se možnosti léčby stále zlepšují.

Rizikové skupiny, které lékaři dlouhodobě sledují:

• ženy z rodin, kde je vyšší výskyt nádoru prsu
• ženy s onemocněním, z něhož by nádor prsu mohl vzniknout, jde zejména o onkologické onemocnění dolních ženských orgánů
• ženy, které jsou již po operaci prsu.

Po 45 roku věku mají všechny ženy nárok na mamografický screening, navštěvují ho po dvou letech. Protože nádor prsu obvykle roste pomalu, toto dvouleté období na záchyt onemocnění ve valné většině případů stačí.

Kdy se vypravit k onkologovi?

Žena na sobě některé příznaky nádoru prsu pozná a jiné ne. Nejčastěji ji do ordinace onkologa přivede hmatná bulka v horním zevním kvadrantu poblíž podpaží - tam je nejvíce prsní žlázy a pravděpodobnost výskytu novotvaru tedy nejvyšší. Ale hmatná bývá bulka až od velikosti asi 2 centimetry, mamografické vyšetření ji odhalí daleko dříve.

Dalším příznakem může být zvětšená uzlina v podpaží nebo jednostranný výtok z bradavky. Tytéž příznaky může mít i muž. Výskyt rakoviny prsu u mužů je ale daleko menší, jde o desítky případů ročně. Zato nádor bývá agresivnější.

Nádorové onemocnění prsu se dává do souvislosti s dlouhodobě zvýšenou expozicí ženského hormonu estrogenu. To znamená například, že žena začala brzy menstruovat nebo má přechod v pozdějším věku. Také ženě neprospívá, když není těhotná a málo kojí. Za základní prevenci lze považovat zdravý životní styl, abstinenci od alkoholu a kouření a dále pravidelné prohlídky.

Mamograf|foto: Lucie Maxová

Pozoruje-li žena či muž nějaké potíže a potvrdí-li je lékař, pak ho nejprve zajímá, jakého druhu potíže jsou, jak dlouho trvají, jak vypadá případný výtok z bradavky. Následuje klinické vyšetření a diagnostická mamografie, která lékařům už blíže popíše ložisko. Doplňuje se ultrazvukem, při němž lze provést i histologický odběr tkáně, aby se zjistilo, jakého charakteru - zda zhoubného či nezhoubného - buňky jsou.

Když se zhoubné onemocnění podchytí včas, je léčitelné. U pacientů s nádorem prvního stupně, tj. do dvou centimetrů velikosti a bez zasažených mízních uzlin, je takzvané „pětileté přežití“ stoprocentní. A období prvních pěti let od zákroku je rozhodující.

Je-li nádor malý, začíná se obvykle operací

Nádory prsu jsou multioborovým onemocněním. Na léčbě se tedy účastní onkolog, specialista nukleární medicíny, chirurg, psycholog, následně i plastický chirurg. Protože nádorů prsu je vícero druhů, je na společném posouzení těchto odborníků, jaký postup léčby bude nejvhodnější. Dbá se i na přání nemocného.

Co se týče onkologické léčby, pak přichází v úvahu chemoterapie, hormonální terapie, biologická léčba a ozařování. Chirurg nabídne operaci. Je-li nádor malý a nejsou postižené uzliny, začíná se obvykle právě operací. Je-li ložisko větší a nádor rozšířený i do jiných míst, začíná se obvykle onkologickou léčbou.

Operace prsu jsou dvojího druhu. Buďto chirurgové odeberou celou prsní tkáň, anebo jen její část, přičemž odejmou jen nádor s bezpečnostním, obvykle asi centimetrovým lemem. Obě metody jsou co do úspěšnosti léčby rovnocenné, jen po částečném zásahu následuje ještě ozařování.

Ilustrační foto|foto: Fotobanka Pixabay

Záleží tedy na vůli pacientky, zda se rozhodne pro jednu či druhou variantu. Záleží i na velikosti a struktuře prsu, na věku a podobně. Například větší ňadro a menší nádor je varianta technicky snazší pro zachování prsu. Preventivní odstranění druhého prsu většinou není nutné a je na individuálním rozhodnutí pacientky.

Nejprve umělé ňadro, nakonec plastická rekonstrukce

Co se týče metastáz, nádory prsu se rozšiřují často do uzlin v podpaždí. Proto se dříve odstraňovaly všechny. Ženy ale otékaly, trpěly lymfedémem, dnes se tedy postupuje metodou takzvané sentinelové uzliny - do nádoru lékaři vpraví látku, která cestuje do první uzliny. Patolog už během operace zjistí, zda je či není uzlina prosta nádorových buněk, a podle toho se uzliny odebírají. Představme si je jako korálky na niti. Je-li zasažen první, odebírají se všechny.

Zákrok na ňadru i mízních uzlinách může způsobit velkou ránu, která může mít po operaci tendenci otékat, v podpaží se může hromadit míza. Je proto běžné, že ji lékaři odsávají punkcí a stahují preventivně místo obinadlem. Tyto komplikace jsou poměrně běžné a nedojde-li k zánětu, nejsou nebezpečné.

Po celkovém vyhojení a po dokončení onkologické léčby předávají lékaři ženu do rukou plastického chirurga. Ten se postará o rekonstrukci prsu. Odejmutý prs v prvním období po operaci nahrazuje molitanová epitéza, tedy umělé ňadro, které se vkládá do podprsenky. Po zahojení se vymění za gelovou vložku o přibližně stejném tvaru a váze, jakou má zdravé ňadro.

Závěrečná plastická rekonstrukce se pak provádí buďto implantátem, anebo vlastní tukovou tkání, přičemž se odebírá podkožní tuk z oblasti břicha. Jde o dlouhý a složitý výkon, ale jeho benefit je dvojí: ženě se vymodeluje nový prs a odebere tuk z břicha. Následuje doléčení a v mnoha případech další dlouhý, plnohodnotný život.