Vánoční stromek je živá meteostanice s vlastní řečí těla

První vánoční stromky už vyřezávají v mlazinách pracovníci Městských lesů okolo Hradce Králové

Prodej vánočních stromků vrcholí. Lidé si je vybírají hlavně podle vzhledu a velikosti a asi málokdo tuší, že tyto ikony Vánoc mají i svoji paměť. Sice nemluví, ale používají řeč těla.

Rozumí jim lesníci, kteří je připravují na vánoční trh. „Vyřízli jsme smrk ztepilý z kraje porostu. Tam, kde jsou větve delší, měl větší množství světla. Z druhé strany bylo více stínu, takže ty větvičky jsou kratší,“ ukazuje pěstební technik Lesů města Písku Jiří Keclík v lese nedaleko rozhledny Javorník v Píseckých horách.

Stromek na sebe prozradí i svůj věk. „To se pozná samozřejmě podle letokruhů, tady je jich osm, takže smrku je osm let. Vidíme, že dva roky přirůstal míň, tři roky víc, to znamená, že během těch dvou let se událo něco nepříznivého, zřejmě měl míň vody,“ dodává jednatel Lesů města Písku Václav Zámečník.

Lidé nejčastěji kupují vánoční stromky vysoké 180 centimetrů, novinkou je hustší smrk

Prodej vánočních stromků pod rozhlednou Javorník v Píseckých horách

Bez stromečku si dovede Vánoce představit jen málokdo. Lesy města Písku jich dodají na předvánoční trh přes dva tisíce. Sedmdesát procent jehličnanů pochází z plantáží, zbytek z prořezávky lesů v Píseckých horách.

Každý stromek je v podstatě taková malá meteostanice. „U stromků, které rostly v lese, je to daleko výraznější, protože tam podmínky opravdu odpovídají tomu, co strom zažívá, kdežto na plantážích je to trochu umělé. Na plantážích sázíme stromky dál od sebe, každý měl ideální podmínky k tomu být nejkrásnější,“ upřesňuje Václav Zámečník.

Písečtí lesníci dodávají na letošní vánoční trh přes dva tisíce stromků. Ty poslední uříznou v lese 20. prosince.

Spustit audio

Související