V září 1938, před Mnichovskou dohodou, se v pohraničí stupňovalo násilí

Před 80 lety, 12. září 1938, pronesl Adolf Hitler v Norimberku plamenný projev namířený proti Československu, prezidentu Edvardu Benešovi a československé vládě. Tento projev se stal startovním výstřelem nepokojů v Sudetech.

Ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích se dochovaly výtisky tehdejších Jihočeských listů. V úvodním článku se píše: Stanné právo vyhlášeno i v jihočeském pohraničí. Všeobecný zákaz shromažďování. Včera, v úterý odpoledne vyhlášeno stanné právo i v Českém Krumlově, kde odpoledne došlo k dalším heinleinovským incidentům, při nichž bylo zraněno několik policistů, zranění dopraveni do českobudějovické nemocnice.

Cenzurování novin bylo běžné

V archivu mají ale ještě jedno vydání, které je označené jako „po konfiskaci opravené druhé vydání.“ Například straně tři pod titulkem Stát chrání naše jihočeské menšiny je bílá plocha.

Podle ředitele archivu Daniela Kováře to byl normální postup. „Zvláště ve vypjatých chvílích, už za Rakouska, za první republiky. Vydavatelé novin měli povinnost předat cenzuře takzvaný kartáčový obtah, to znamená první nátisk novin, a teprve po schválení mohlo být toto číslo novin vytištěno. Někdy to riskli a vydali číslo, jak si představovali, ale pak riskovali dodatečný zásah cenzury, kdy cenzorní úřad poslal policii, aby číslo ze všech prodejních míst stáhla,“ popisuje.

Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově

• Upravit
• Smazat

Ve škole se obvykle učí, že Češi vydali v roce 1938 Sudety bez boje. Není to pravda. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo, a to i na jihu Čech. Nasazeny byly i tanky a pancéřovaný vlak a střety trvaly až do 2. října. Českou stranu bránila takzvaná Stráž obrany státu.

Důvodem cenzury podle historika Jihočeské univerzity Jiřího Dvořáka bylo, že se nemělo jitřit vědomí německé ani české strany. „Tady je poměrně detailně zachyceno, co se událo. Většinou se to zakrývalo tím, že došlo k dílčím událostem, při kterých byli lehce zranění, a tím to skončilo.“ dodává.

„Popisování například toho, jak se dělník pronásledovaný ordnery musel schovávat v lese, mohlo u některých lidí vyvolávat averzi a v důsledku toho mohla česká strana vystartovat proti svým německým sousedům. Tady šlo to o to zastavit řetěz stupňovaného násilí, které v pohraničí v září 1938 eskalovalo,“ říká Jiří Dvořák.

Situaci se tehdy zvládnout nepodařilo. Nepokoje v pohraničí nepřestaly a nezadržitelně se blížila noc z 29. na 30. září, kdy došlo k podpisu Mnichovské dohody.