V obýváku malého rodinného bytu nakreslil Jaroslav Kerles stovky vtipů. Teď vyšly v knize

„Uvažovali jsme o tom dlouho. Oslovili jsme Gradu, která vydává Velkou knihu vtipů různým autorům, a vyšli nám vstříc a vydali ji i tatínkovi, shodou okolností ještě v roce výročí jeho nedožitých osmdesátin,“ říká syn kreslíře Petr Kerles.

Nejlepší kreslené vtipy vybral částečně už sám Jaroslav Kerles za svého života. „Tatínek měl hodně vtipů ve starém rukopisu, a když pak vydával kalendáře, některé překresloval. Vybíral ty nejlepší, o kterých si sám myslel, že by stály za uveřejnění,“ vysvětluje Petr Kerles.

V knize jsou jednotlivé vtipy uspořádány do tematických bloků. „Je vtipné, že náš tatínek byl nemotorista, my jsme všichni nemotoristi, a hned na prvních stránkách knihy jsou vtipy jenom o autech. Možná proto, že byl zarytý nemotorista, si z toho rád dělal legraci a těch vtipů vymyslel hodně,“ popisuje Petr Kerles.

On sám má nejraději vtipy beze slov. „To byla i pro něho královská disciplína, vtip, kterému se smějete a nepotřebujete žádný komentář. Přitom u toho se karikaturista nejvíc nadře,“ dodává.

Podle druhého syna nebyl Jaroslav Kerles žádným salónním umělcem, nepotřeboval velké ateliéry a nestál o slávu. „Hlavně trávil čas s rodinou. To, co v knize vidíte, je obraz života našeho táty, takhle on žil, nic si nevymyslel, všechno má nějaký předobraz, nějaký námět,“ připomíná Marek Kerles.

Čtěte také

Bývalý pilot stíhaček Miloslav Martenek je také autorem tisíců kreslených vtipů

Téměř všechny vtipy vznikly u stolu v malém bytě, kde žila pětičlenná rodina. „Pracoval pořád doma. Vyhovovalo mu kreslit v obýváku a naproti jsme měli otevřeno do kuchyně, takže jsme byli pořád v kontaktu. Když byly děti malé, on se jim hodně věnoval, takže potom pracoval po nocích a dost ponocoval,“ vypráví manželka Věra Kerlesová.

Postavičky Jaroslava Kerlese byly typické. Autor kreslil například zakroucené boty, kterým se říkalo kerlesky. „To, co je v těch kresbách bytů, to je všechno z našeho domova, lampa, jakou jsme měli, křesla a tak dále,“ prozrazuje Věra Kerlesová.

S kreslířem strávila 53 let společného života. „Musím říct, že co mi zemřel, odešel mi humor ze života. Je to teď takové smutné, on i rád zpíval, takže u nás se zpívalo a bylo vždycky veselo. Jára v tom prostě moc chybí. Samozřejmě byly problémy, ale dovedli jsme se přes všechno přenést,“ uzavírá.

Reportáž z křtu knihy plné kresleného humoru Jaroslava Kerlese přinesl kulturní magazín Kavárna. Dále představuje audioverzi románu Radky Denemarkové Hodiny z olova a nový pohled historika Petra Čorneje na válečníka Jana Žižku.