V Budějovicích se v srpnu 1968 vyráběly odznáčky, ale také tužky s Dubčekem
Dubček, Svoboda, Smrkovský – to jsou politici spojení s takzvaným Pražským jarem. Českoslovenští občané jim věřili i v srpnu 1968, poté, co k nám přišly okupační armády takzvaných spřátelených zemí. Dubčeka lidé tehdy nosili připíchnutého na hrudích.
Sbírku předmětů, jakýchsi symbolů československé svobody v srpnu 1968, mají i v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.
V jedné obálce tu například uchovávají malé papírové československé vlaječky s černou smuteční páskou. „Je to reakce lidí. Ti byli samozřejmě někde zaměstnáni, třeba v tiskárnách, kde vyráběli právě tyhle vlaječky jako spontánní projev lidového odporu,“ říká historik Jiří Petráš.
Podomácku vyráběnými vzkazy dávali lidé najevo svůj nesouhlas s okupací
„Lenine, vzbuď se, Brežněv se zbláznil!“ To je jeden z nejznámějších vzkazů, kterým obyvatelé Československa reagovali na příjezd okupačních armád v srpnu 1968. Podobná hesla se na letácích a plakátech objevovala po celé republice.
Češi a Slováci nosili v srpnu 1968 nejen viditelně připnuté trikolory, ale i nejrůznější odznáčky. „Vyráběly se v tehdejším českobudějovickém Sfinxu. Odznáček je zlatý, má v průměru dva centimetry a na zlatém podkladě jsou černé podobizny prezidenta Ludvíka Svobody a Alexandra Dubčeka. Na dalším odznáčku je zase československá vlajka,“ ukazuje Jiří Petráš.
Odznaky se symboly se tehdy zřejmě vyráběly v kdejaké smaltovně, to tužka s portréty Svobody, Dubčeka a Smrkovského je mnohem cennější. „Je vyrobená v Koh-i-nooru, vidíme trikolóru a tři černé portréty. Byli to lidé, kteří měli nepopiratelnou autoritu, byť třeba můžeme říct, v roce 1969 někteří z těchto reformátorů pak podepsali pendrekový zákon, ale to už byla jiná kapitola,“ dodává historik.
I tyhle drobné předměty spjaté se srpnovými události roku 1968 se do sbírek Jihočeského muzea dostaly už v té době, ale vystavovány veřejně samozřejmě až do roku 1989 nebyly.
Související
-
Do tohoto kalného rána, které si navěky pamatujte, se hlásí rozhlasová stanice husitského kraje
21. srpen 1968 – toto datum zůstane už navždy spojené s nezvaným vstupem vojsk do naší země. Důležitým a nejrychlejším zdrojem informací byl tehdy Československý rozhlas.
-
„Chytí vás strašlivý vztek,“ vzpomíná na srpen 1968 Marta Kubišová
Rozhovor se zpěvačkou Martou Kubišovou o srpnové okupaci v roce 1968 a také o tom, jak vznikla píseň Modlitba pro Martu.
-
Inspiraci a národní hrdost hledejme v době před 21. srpnem 1968. Já to zažila, říká Rakušanová
Podle průzkumů CVVM vnímají Češi srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy jako horší událost než obě světové války nebo politické procesy v 50. letech. Speciál Jana Burdy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
