Podomácku vyráběnými vzkazy dávali lidé najevo svůj nesouhlas s okupací
„Lenine, vzbuď se, Brežněv se zbláznil!“ To je jeden z nejznámějších vzkazů, kterým obyvatelé Československa reagovali na příjezd okupačních armád v srpnu 1968. Podobná hesla se na letácích a plakátech objevovala po celé republice.
Sbírku lidové tvořivosti spojené s 21. srpnem 1968 mají i v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Letáků a plakátů s hesly jako „KSČ jedině s Dubčekem v čele“ nebo „Dubček a Svoboda, naše obroda“ jsou tu desítky.
Tehdejší zaměstnanci muzea sháněli letáky a plakáty do sbírek hned po začátku okupace. „Oni museli projevit také docela osobní hrdinství, protože chodili městem a řadu letáků a plakátů sbírali a museli lidem na mnoha místech vysvětlovat, že nejsou žádní kolaboranti, ale že to sbírají do sbírek muzeí,“ popisuje historik Jiří Petráš.
Kupodivu prý tohle svědectví o jedné tragické kapitole našich dějin nebylo s nástupem normalizace zavřené někam do trezoru, zůstalo prý normálně přístupné. Jiná věc je, že se o ně nikdo z badatelů netroufl až do listopadu 1989 zajímat.
Do tohoto kalného rána, které si navěky pamatujte, se hlásí rozhlasová stanice husitského kraje, České Budějovice
21. srpen 1968 – to je datum, které zůstane už navždy spojené s nezvaným vstupem vojsk Varšavské smlouvy do naší země. Důležitým a také nejrychlejším zdrojem informací byl v prvních hodinách okupace Československý rozhlas.
Historik dodává, že plakáty jsou vlastně lidovou tvořivostí, reakcí lidí na situaci, která nastala. „Můžeme na nich vidět citace z našich klasiků 19. století, parafráze na lidové písničky. Byla to prostě reakce lidí, kteří měli svůj humor, vlastní názor, a tím vlastně vyhráli nad okupanty,“ říká.
Plakáty jsou často emotivní, objevuje se například srovnání s rokem 1938. „Samozřejmě tehdy se to přímo nabízelo, bylo 50 let od vzniku samostatné republiky, 30 let od Mnichovského diktátu, ale byl to i rok, kdy se válčilo ve Vietnamu, ve Francii byly studentské stávky, v Americe hnutí hippies. Dáno do celosvětového kontextu, to byl takový zvláštní rok,“ uzavírá Jiří Petráš.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
