Podomácku vyráběnými vzkazy dávali lidé najevo svůj nesouhlas s okupací
„Lenine, vzbuď se, Brežněv se zbláznil!“ To je jeden z nejznámějších vzkazů, kterým obyvatelé Československa reagovali na příjezd okupačních armád v srpnu 1968. Podobná hesla se na letácích a plakátech objevovala po celé republice.
Sbírku lidové tvořivosti spojené s 21. srpnem 1968 mají i v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Letáků a plakátů s hesly jako „KSČ jedině s Dubčekem v čele“ nebo „Dubček a Svoboda, naše obroda“ jsou tu desítky.
Tehdejší zaměstnanci muzea sháněli letáky a plakáty do sbírek hned po začátku okupace. „Oni museli projevit také docela osobní hrdinství, protože chodili městem a řadu letáků a plakátů sbírali a museli lidem na mnoha místech vysvětlovat, že nejsou žádní kolaboranti, ale že to sbírají do sbírek muzeí,“ popisuje historik Jiří Petráš.
Kupodivu prý tohle svědectví o jedné tragické kapitole našich dějin nebylo s nástupem normalizace zavřené někam do trezoru, zůstalo prý normálně přístupné. Jiná věc je, že se o ně nikdo z badatelů netroufl až do listopadu 1989 zajímat.
Do tohoto kalného rána, které si navěky pamatujte, se hlásí rozhlasová stanice husitského kraje, České Budějovice
21. srpen 1968 – to je datum, které zůstane už navždy spojené s nezvaným vstupem vojsk Varšavské smlouvy do naší země. Důležitým a také nejrychlejším zdrojem informací byl v prvních hodinách okupace Československý rozhlas.
Historik dodává, že plakáty jsou vlastně lidovou tvořivostí, reakcí lidí na situaci, která nastala. „Můžeme na nich vidět citace z našich klasiků 19. století, parafráze na lidové písničky. Byla to prostě reakce lidí, kteří měli svůj humor, vlastní názor, a tím vlastně vyhráli nad okupanty,“ říká.
Plakáty jsou často emotivní, objevuje se například srovnání s rokem 1938. „Samozřejmě tehdy se to přímo nabízelo, bylo 50 let od vzniku samostatné republiky, 30 let od Mnichovského diktátu, ale byl to i rok, kdy se válčilo ve Vietnamu, ve Francii byly studentské stávky, v Americe hnutí hippies. Dáno do celosvětového kontextu, to byl takový zvláštní rok,“ uzavírá Jiří Petráš.
Související
-
Byli všichni kolaboranti z roku 1968 potrestáni?
21. srpen 1968 byl tragickým dnem československých dějin. Jak se to mohlo stát, že Československo okupují sovětští vojáci? Právě ti, kteří byli před 23 lety oslavováni?
-
Osudy vědců 1968: Husák mi napsal, že když se ze stáže hned nevrátím, jsem emigrant, vzpomíná Makeš
Jméno Františka Makeše znají odborníci celého světa. Objevil biochemické metody využití enzymů při restaurování a analýzách uměleckých děl. Doma takové ovace nesklízí.
-
Mysleli jsme, že je to cvičení, vzpomíná obsluha radaru na obsazení letiště Ruzyně v roce 1968
Z vojenského hlediska byla srpnová invaze skvěle připravená. Ilustruje to situace na Ruzyni, kde přistávalo jedno letadlo za druhým, aniž by k tomu potřebovala řídící věž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
