Už dva městské holubníky mají České Budějovice. Díky nim mohou nenásilně regulovat počty ptáků

19. únor 2025 08:11

Dva městské holubníky v centru Českých Budějovic pomáhají bránit venkovnímu hnízdění ptáků. První z nich vznikl v areálu Žižkových kasáren na podzim roku 2023, druhý o necelý rok později na Mariánském náměstí. Vedení města uvažuje o rozšíření ještě na další místa.

„Tady pořád ještě funguje divoké hnízdiště na půdě, ale v mezidobí, než se půda uzavře, by se holubi měli stáhnout sem do holubníku,“ ukazuje provozovatelka českobudějovického holubníku Marcela Kassai police s okýnky, ve kterých mají ptáci hnízdit.

Druhý městský holubník vznikl v podkroví bývalého sídla policejního dopravního inspektorátu na Mariánském náměstí poté, co se osvědčilo první zařízení. „Za loňský rok jsme tam vyměnili 780 vajíček za umělá, což je způsob regulace populace holubů. Pokud se jim nic nevylíhne, tak zkrátka žijí dál, není to pro ně žádné velké trauma,“ uvádí Marcela Kassai.

Holubníky pomáhají i tím, že brání venkovnímu hnízdění. Právě to je cílem na Mariánském náměstí, kde chtějí provozovatelé docílit přirozeného přesunu holubů. „Už se to děje, protože tady mají zrní. Vzhledem k tomu, že půda nad holubníkem je bez potravy, myslím, že oni brzy přirozeně zjistí, že tady je to lepší, a stanou se z nich stálí nájemníci,“ popisuje Marcela Kassai.

Čtěte také

První českobudějovický holubník byl založen díky participativnímu rozpočtu a vyšel na 300 tisíc korun, stejně jako následně druhé zařízení.

Podle náměstka primátorky Petra Maroše z ODS by se služba mohla brzy rozšířit i do dalších lokalit. „Pokud humánním způsobem snižujeme populaci holubů ve městě, je to vždycky dobře. Místa vytipováváme, nejlepší je to v prostoru nějakého městského domu, abychom nemuseli nic řešit s majitelem,“ uvádí.

V celém Česku má své holubníky zatím jen šest měst. Uvažují o něm Prachatice nebo Písek, kde by o vybudování měli radní rozhodnout už příští měsíc. „Je tady větší populace holubů. Samozřejmě někdo k tomu přistupuje drastičtějšími metodami, jako je odchyt nebo plašení pomocí dravců, ale to je méně humánní,“ dodává vedoucí píseckého odboru životního prostředí Miloslav Šatra.

Spustit audio

Související