U piva se snadno kritizuje, ale lidé by se měli sami víc zapojit, říká starostka Chlumu u Třeboně

Absolvovala pedagogickou fakultu, ale už během studií přičichla k novinařině. „Po první zkušenosti v novinách jsem začala pracovat v soukromém rádiu. Tam byla prima parta mladých nadšených lidí a dodnes je pro mě rádio naprosto srdcovou záležitostí, například díky tomu, že je rychlé, co se člověk dozví, tam hned může říct,“ vzpomíná.

Z rádia odešla Jitka Bednářová do televize. „To byla zcela jiná zkušenost, protože televize funguje na jiných principech. Víc se tam musíte sehrát jako tým, protože už záleží na spolupráci redaktora, kameramana, střihače, produkce. Naučila jsem se novinařinu zase z jiné stránky a poznávala Jihočeský kraj,“ říká.

Později novinářskou profesi opustila a šla na druhou stranu barikády. „Měla jsem dost složité období, zůstala jsem sama s dcerami, odstěhovala jsem se zpátky domů do Chlumu u Třeboně a dostala jsem nabídku na práci tiskové mluvčí pro město Třeboň a třeboňské lázně,“ vysvětluje.

Tak získala zase zcela odlišnou zkušenost. „Byla jsem zvyklá na určitý standard novinářské práce a pak jsem se dostávala do kontaktu i s novináři, kteří to podle mě nebrali úplně vážně, a to mi třeba hrozně vadilo,“ prozrazuje.

Čtěte také

Učitelka z jihočeské vesnice propadla makronkám natolik, že je sama peče. Je to alchymie, říká

Teď je Jitka Bednářová druhým rokem starostkou Chlumu u Třeboni. „Už jako tisková mluvčí jsem nasbírala spoustu informací o tom, jak to v samosprávě chodí, ale funkce starostky rozhodně nebyla tím, o čem bych snila. Naopak jsem často říkala, že bych v této pozici nikdy nechtěla být, protože je to velká odpovědnost,“ komentuje.

Přesto se nakonec do čela městyse postavila a řeší nové problémy. Chlum u Třeboně je totiž typický tím, že se tu setkávají různí lidé. „Jsou tu místní, kteří mají nějaké svoje potřeby po celý rok, pak rekreanti, kteří tady mají svoje nemovitosti a jezdí sem za klidem, a nakonec turisté, co přijíždí na krátkou dobu. Všichni potřebují a vyžadují něco jiného, takže sladit to dohromady je docela velký úkol,“ vysvětluje.

Zároveň by si Jitka Bednářová podle svých slov přála, aby se atmosféra ve společnosti změnila. „My jsme si zvykli čekat na to, co kdo udělá, čím nás pobaví, co nám naplánuje, ale já bych ráda, kdyby se lidé víc zapojovali do komunitního rozhodování, protože společný prostor si vytváříme sami. U piva se všechno snadno zkritizuje, ale když už musíme přiložit ruku k dílu, díváme se na to jinak,“ uzavírá.