Tanečníci z Dřeváčku oblékají pajerské kroje, lidé je mohli vidět v Krumlově

7. říjen 2015

Z Jihlavy přijel do Českého Krumlova před nedávnem soubor Dřeváček. Zúčastnil se Mezinárodního folklórního festivalu Český Krumlov, který již poněkolikáté roztančil historické uličky a zákoutí.

Soubor Dřeváček, který existuje už téměř čtyřicet let, založil a dodnes vede Jaroslav Dřevo. „Začalo to, když jsem narukoval do Uherského Hradiště. Tam byl Hradišťan, nějak jsem se k tomu dostal a postupně pokračoval, udělal si kvalifikaci jako folklorista, absolvoval různé semináře a podobně,“ vzpomíná.

V současné době tančí v souboru 24 dětí. Jaroslav Dřevo přiznává, že je stále těžší nové členy získat. „Když jsem začínal, nebyl to takový problém. Měl jsem až čtrnáct párů. Po určité době ale nastal zlom a najednou se to změnilo, teď chce mít každý tatínek ze syna spíš hokejistu, zvlášť v Jihlavě,“ říká.

Tanečníci z Dřeváčku nosí takzvané pajerské kroje. „Když už je člověk zkušený, zvládne se obléct za deset nebo patnáct minut. Nováčkům to ale trvá i půl hodiny a menším dětem s tím pomáháme,“ vypráví tanečnice Tereza.

Také obstarávání krojů je složitější než dřív. „Svého času jsem obcházel domy na staré Jihlavě a leccos se našlo na půdách, ve sklepích. Dneska to už takhle nejde, kroje se musí nechat ušít,“ vysvětluje Jaroslav Dřevo.

Mezinárodní folklórní festival se v Českém Krumlově uskutečnil již popatnácté. „Prvních pět let sem jezdily jenom české a moravské soubory, poté se festival stal mezinárodním. Poslední dobou se snažíme zvát vždy i nějaký exotický soubor, například z Nového Zélandu,“ říká ředitelka festivalu Vlasta Dvořáková.

Reportáž z festivalu si poslechněte v pořadu Vltavín v odkazu výše.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.