Sýry z chráněné dílny v luxusní restauraci obstály, připomíná propagátorka sociálního zemědělství

Jak říká Denisa Hladovcová ze zastřešující agentury SoFarm, tito lidé pracují pomaleji a produkce je tedy nižší, ale neznamená to, že méně kvalitní. „Do jedné V.I.P. sítě restaurací jsme dovezli sadu sýrů francouzského typu. Při ochutnávce jsme neřekli, odkud sýry pocházejí. Byly z jedné sociální farmy, která je zároveň chráněným podnikem, vyráběli je mentálně postižení lidé. A ty mlsné jazýčky z restaurace to vůbec nepoznaly. A tohle je pro nás podstatné. Produkty sociálních farem mohou mít vysokou kvalitu,“ zdůrazňuje.

Denisa Hladovcová|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Sociální zemědělství nicméně zatím není ukotveno v české legislativě. „Částečně je tam ukotvené sociální podnikání, ale zákon je poměrně nedokonalý. Teď se mění a do konce roku by měl být předložen vládě,“ podotýká Denisa Hladovcová.

„Tím, že nám chybí ukotvení, je vyhlášení sociálního podniku vlastně dobrovolné přihlášení se k nějakým pravidlům. Výhodou je, že si můžete sáhnout na některé dotační tituly,“ vysvětluje.

Sociální podnik může být jakýkoli, mimo jiné i zemědělský. „Může to být gastrovýroba, kavárna, farma,“ uvádí Denisa Hladovcová ze SoFarm. „V novém zákoně by měly být vytvořeny tři definice. Jednak subjekt typu průtokového – to znamená sociální firma, která bude připravovat znevýhodněné lidi pro vstup na otevřený trh práce. Druhý typ bude stabilizační, taková firma zaměstná lidi s hendikepem po dlouhou dobu, dá jim stabilní zázemí. A třetím typem by měla být právě sociální farma,“ raduje se.

Čtěte také

Místo nafty tráva a oves. Vyměnit traktor za koně je dobré pro hospodáře i krajinu, říká chovatel

Sociální farmy dnes vznikají dvojím způsobem. „Buďto pod rukama zemědělců, kteří už nějakou funkční farmu mají a přirozeně začnou zaměstnávat lidi z okolí, kteří jsou nějak znevýhodnění, například byli dlouho na úřadu práce, jsou to starší lidi a podobně. To je velmi důležitá komunitní funkce sociálních farem,“ popisuje zakladatelka projektu SoFarm, „no, a v druhém případě jde o lidi, kteří mají spíše humanitní vzdělání a primárně, s nějakými ideály, s nějakou filozofií, chtějí založit právě sociální farmu.“

Jak ale Denisa Hladovcová dodává, jenom nadšení nestačí. „Ta farma musí být ekonomicky rentabilní, aby to fungovalo. Máme skvělé příklady, kde se to daří, máme i příklady, kde se to daří méně,“ říká. Z jejího pohledu je nutné mít vedle přesvědčení i dobrou marketingovou strategii, neuzavírat se a být v kontaktu s okolím, umět nabídnout a prosadit produkt.  

„Jak ale prokázalo nedávné šetření ministerstva práce a sociálních věcí, počet zaměstnanců v sociálních podnicích se během covidu a v náročném období po něm nezměnil. A to i přesto, že zisk jim klesl o třicet procent. My z toho vyvozujeme, že tomu, kdo vytvořil sociální podnik, jde opravdu o to, aby udržel pracovní místa, aby lidi zaměstnal,“ těší Denisu Hladovcovou.

Celý rozhovor o sociálním zemědělství s Denisou Hladovcovou si poslechněte online.