Stavební materiál na kostel v Libíně mezi Ledenicemi a Třeboní vyráběli místní lidé vlastními silami
Vzduchem je mezi sebou dělí asi padesát kilometrů, ve výšce nad mořem čtyři sta metrů a v čase šest století. Jeden na Šumavě, druhý na Třeboňsku. To jsou dva jihočeské libínské kostely.
Gotický kostel svaté Anny na Fefrách, dnes v Libínském Sedle, byl postaven začátkem 14. století jako filiální k farnímu chrámu svatého Jakuba v Prachaticích. Vznikl při rušné Zlaté stezce a patří k nejstarším sakrálním stavbám na jihu Čech. Doznal několika úprav – na rozhraní gotiky a renesance, v baroku, ale ještě i v 19. století.
Zcela odlišný vznik a vývoj měl kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Libíně mezi Ledenicemi a Třeboní. Ten vznikl především iniciativou místních obyvatel jako poděkování za to, že se budou moci v míru vrátit do svých domovů po skončení první světové války.
Založili kvůli tomu spolek a nechali zbořit stávající malou kapličku, hasičskou zbrojnici a obecní pastoušku. Obstarali si formy na cihly a stavební materiál vyráběli vlastními silami. V létě 1922 byl kostel dostavěn a vysvěcen jako filiální k farnímu chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Štěpánovicích.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
