Šlechtic prosadil stavbu dráhy Praha - Tábor a také napsal text, který dnes zní při rozloučení

3. duben 2016

Píseň Zasviť mi, ty slunko zlaté píseň se dnes objevuje především při smutečních příležitostech. Jejím ústředním tématem je skutečně loučení, ale loučení s vlastí. Vznikla z básně Vystěhovanec, kterou zhudebnil Alois Jelen.

Dvě nejvíce známé sloky básně zní:

Zasviť mi, ty slunko zlaté,
na poslední z vlasti krok,
zahřej v prsou city svaté,
usuš v očích slzí tok!

Nezazli mi drahá máti,
požehnání své mi dej,
ač ti musím sbohem dáti
za syna vždy přes mě měj!

Báseň se objevila ve sbírce Lyra a meč vydané 1844. Jejím autorem byl šlechtic, svobodný pán Karel Drahotín Villani. A právě jeho osoba spojuje píseň s jižními Čechami.

„Villani se narodil roku 1818 v Sušici, pocházel z italského šlechtického rodu, matka byla nešlechtična Josefa Smrčková z Rabí. Když byly Karlovi tři roky, rodina se přestěhovala do Chvalešovic nedaleko Týna nad Vltavou. On na ně pak vzpomínal jako na kolébku svého češství,“ vysvětlila Martina Sudová z vltavotýnského muzea.

V šesti letech začal Karla Villaniho vyučovat český učitel z Neznašova, pak postoupil na piaristickou školu v Českých Budějovicích a ve dvanácti letech na vojenskou akademii ve Vídni. „Vystoupil kvůli neshodě s nadřízeným, který údajně odmítal přijmout jeho hlášení v češtině,“ dodala Martina Sudová.

Následně působil v Praze, Čáslavi a Haliči. Počátkem 40. let byl osloven srbskou vladařskou rodinou, aby se stal hlavním budovatelem srbské armády. „A právě toto teskné loučení s vlastí jej inspirovalo k tvorbě básně Vystěhovanec. Z odchodu do Srbska ale nakonec sešlo, v 1845 se Karel Villani oženil, odešel z armády, koupil zámek ve Střížkově u Benešova a zde žil až do své smrti v roce 1883,“ uvedla Martina Sudová.

Podle ní byl život šlechtice plný projevů češství a vlastenectví. Přijal vlastenecké jméno Drahotín, první básně publikoval v Květech a České včele, v roce 1851 organizoval první pouť na horu Blaník, vedl také průvod, který vezl kámen pro stavbu Národního divadla. Stal se prvním starostou benešovského okresu a prosadil stavbu dráhy Tábor - Praha.

„Sbírka Lyra a meč byla přijata s rozpaky, kritika ji ztrhala, ale čtenáři si ji oblíbili, již za dva roky vyšla znovu. Některé básně byly zhudebněny, ale upadly v zapomnění, pouze Vystěhovanec zajistil šlechtici nesmrtelnost,“ uzavřela Martina Sudová.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.