Santa Claus, čarodějnice Befana i koza krále Olafa. Vánoční dárky nosí ve světě různé bytosti
České děti se vždy těší na Ježíška, který jim něco nadělí pod vánoční stromeček. Ten ovšem nenosí dárky všude, ostatně svět je velký, a tak by to nestíhal. Kdo se stará o vánoční radost v jiných zemích, připomíná editor Ivan Mls.
Bytostí, která českého Ježíška poněkud ohrožovala, je americký stařík Santa Claus. Jeden čas se vehementně tlačil i k nám, ale česká tradice se ukázala jako silnější. Svůj typický červený kostým získal Santa Claus až díky firmě Coca Cola, která jej využila na začátku minulého století pro reklamní kampaň a oblékla ho do firemních barev. Vánoční dárky rozváží Santa Claus po USA na saních v noci z 24. na 25. prosince.
V Rusku naděluje Děda Mráz, ovšem až na pravoslavné Vánoce 7. ledna. Trochu se podobá Santa Clausovi, přijíždí na saních z daleké Čukotky, v doprovodu krásné Sněhurky. Za minulého režimu byly snahy přesunout ho do Čech, prezident Antonín Zápotocký dokonce svého času o Dědovi Mrázovi tvrdil, že je to vlastně Ježíšek, který zestárnul.
V Anglii na saních dárky rozváží Father Christmas neboli Otec Vánoc. Strká je do punčoch zavěšených na krbu. Také on svým vzhledem připomíná Santa Clause.
Čtěte také
Na severu Německa si dárky na starosti bere dědeček Weinachtsmann, který má zrzavé vousy a vlasy a obléká dlouhý plášť s kapucí. Naopak na jihu země dostanou děti nadílku od jezulátka, které nazývají Christkind.
V Dánsku mají také jezulátko, zvané Julemanden, to si ještě bere na pomoc malé skřítky. Ve Finsku nosí dárky dědeček Ukko, celým jménem Joulupukki, který se obléká do kozlí kůže a žije v Laponsku. V sousedním Norsku dárky roznáší koza krále Olafa.
Na většině polského území obdarovává svatý Mikuláš, jen v nejjižnější části Polska to má pod palcem Ježíšek. Také v Itálii mají vánoční dárky na starosti dvě bytosti – někde Babbo Natale, chlapík podobný Mikuláši či Santa Clausovi, který na saních přijíždí až z Finska, jinde čarodějnice Befana, ta je ale pomalejší a přilétá na koštěti až 7. ledna.
V Argentině se Vánoce slaví 6. ledna a dárky tam nosí kůň jménem Magi. Pro něj se večer před Štědrým dnem připravuje před dveře domu miska s vodou a pár stébel sena. Samotné dárky se pak nadělují do vyčištěných bot, které si děti připraví pod stromeček, nebo vedle postele.
Související
-
Ježíšek pořád proti někomu bojuje, ale neprohrává. O Vánoce se nebojím, usmívá se etnograf
Naši předci během adventu nezdobili svá obydlí, neslavili. Naopak se postili v jídle i v chování. Byly to dny ticha, zimy a tmy. Pravé oslavy vypukly až na Štědrý večer.
-
Na Štědrý den se nemají vynášet odpadky. Svobodné dívky mohou odhalit budoucnost klepáním na kurník
Tradiční oslava Vánoc se pojí s lidovými zvyky a tradicemi. A tak někde lijí olovo, jinde pouštějí ořechové lodičky, krájejí jablko či házejí střevícem. Jaký to má význam?
-
Tichá noc se poprvé hrála v roce 1818. K českým Vánocům patří ale třeba i rozverný song z roku 1962
Někdy jsme na ně možná už trochu alergičtí, nicméně bez nich bychom asi měli pocit, že svátečnímu času cosi chybí. Vánoční písničky zní z rádia a televize i v obchodech.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
