Na Štědrý den se nemají vynášet odpadky. Svobodné dívky mohou odhalit budoucnost klepáním na kurník

24. prosinec 2023

Tradiční oslava Vánoc se pojí s mnoha lidovými zvyky a tradicemi. A tak někde lijí olovo, jinde pouštějí ořechové lodičky, krájejí jablko či házejí střevícem za hlavu. Jaký to má význam? Vysvětluje editor Ivan Mls.

Součástí vánoční výzdoby může být jmelí, které už dávní Keltové považovali za posvátné. Podle nich měla tato cizopasná rostlina kouzelné účinky a fungovala jako ochrana proti ohni i čarodějnicím a zlým duchům. Jmelí prý přináší štěstí – ale pouze těm, kdo ho dostanou darem.

Na Štědrý den bychom neměli vynášet odpadky. Podle pověry si totiž kromě špíny z domu vymeteme i štěstí.

Poněkud strašidelná pověra se pojí s prádlem. Na Štědrý den se nemá prát ani věšet prádlo, protože jinak se někdo z našich blízkých do roka a do dne oběsí.

Další tradice zakazuje vstávat od štědrovečerní tabule. Rodinní příslušníci musí po společném usednutí ke stolu počkat, dokud všichni nedojí. Až pak se mohou zvednout a odejít ke stromečku. Věřilo se totiž, že v opačném případě by se rodina v příštím roce nesešla celá.

Klepání na kurník o Štědrém dnu je zvyk pro svobodné dívky. Říká se, že pokud se po zaklepání ozve kohout, na obzoru je v příštím roce svatba. Kdo nemá poblíž kurník, může ke stejnému předpovídání budoucnosti využít hod střevícem přes hlavu. Dopadne-li bota špičkou ke dveřím, znamená to, že slečnu brzy čeká svatba a odchod z domova.

Čtěte také

Mnohé rodiny lijí olovo. Z tvarů a obrazců, které ztuhlý kov vytvoří, se prý dá věštit budoucnost. Sady na lidí olova se v dnešní době dají i koupit.

Jinde raději krájejí jablko. Pokud se po překrojení ukáže jadřinec ve tvaru hvězdičky, prý se příští rok všichni opět ve zdraví sejdou. S jablečnými jadérky je spojený ještě jeden vánoční zvyk – do misky s vodou se sype dvanáct jadérek. Kolik jich vyplave na hladinu, tolik bude v dalším roce suchých měsíců.

A někde si na Štědrý den dokonce připravují sekeru. Podle starého zvyku musel před zasednutím ke štědrovečernímu stolu každý člen rodiny bosou nohou stoupnout na sekeru položenou na zemi. To mělo zajistit, že se mu vyhnou bolesti nohou.

Jedním ze způsobů, jak na Vánoce věštit budoucnost, bylo i pouštění lodiček z ořechových skořápek se svíčkami. Komu lodička svítila a plula nejdéle, ten měl před sebou dlouhý a šťastný život. Pokud lodička zůstala uprostřed nádoby s vodou, znamenalo to pro jejího majitele dlouhou cestu. Naopak lodička u kraje předpovídala, že dotyčný bude po celý rok doma.

autor: Ivan Mls
Spustit audio

Související