Adventní věnec má být ze stálezelených rostlin. Pojí se v tom pohanská tradice s křesťanským očekáváním, říká etnograf
Jihočeské muzeum spustilo tradiční vánoční program, tentokrát s názvem Adventní čas. Přinese do života návštěvníků spoustu staročeských tradic a řemesel. První adventní neděle letos připadá na 3. prosince. Obchody ale mají předvánoční čas už dávno. Bývalo i za starých časů zvykem myslet na Vánoce s předstihem?
„Ano, protože význam adventu spočívá v tom, že lidé skončili s velkými zábavami, se slavnostmi, s podzimními pracemi. Takže už po svaté Kateřině 25. listopadu nastává konec tanečních zábav. Lidé se uchýlili do sebe, do přemýšlení, do rozjímání a očekávání příchodu spasitele,“ odpovídá etnograf Jihočeského muzea Václav Holas.
Zatímco nám začíná blázinec, našim předkům začínalo období klidu. Vánoce pro ně byly druhým nejvýznamnějším svátkem za Velikonocemi. „Půst, který známe z Velikonoc, se objevuje i o adventu, akorát není tak přísný. Trvat by měl ony čtyři týdny, i když některé oblasti v okolí Milána jej drží i šest neděl,“ upozorňuje historik. „V tamní ambroziánské diecézi je advent o dva týdny delší,“ dodává.
První neděle adventní letos vychází na 3. prosince. „Říká se jí Neděle proroků, protože křesťané si připomínají proroky, kteří zvěstovali příchod Ježíše Krista a čte se proroctví Izaiáše z bible,“ říká Václav Holas.
Čtěte také
I lidé, kteří tradiční víru nevyznávají, si rádi ozdobí stůl adventním věncem a v neděli zapálí první svíčku. „Samotný věnec je plný významů. Svíci lze vztáhnout už k židovskému svátku chanuka, který je svátkem světel. I Ježíš má být světlem světa pro křesťany, světlem ve tmě adventu, nadějí pro lidstvo,“ vysvětluje etnograf.
Adventní věnec by podle něj měl být spleten ze stálezelených rostlin. „Proto se používají jehličnany nebo se může objevit třeba cesmína, zejména v anglosaském prostředí,“ připojuje Václav Holas s tím, že svěží zelená odkazuje na věčnost života, který v křesťanském pohledu zase přináší Kristus.
„A tady je krásně vidět i propojení staré pohanské tradice, tedy odkaz na chválu zeleně, kterou upřednostňovali dávní předkové, s křesťanským očekáváním,“ doplňuje.
Celý rozhovor o lidových zvycích v době adventu a Vánoc s etnografem Václavem Holasem si poslechněte online.
Související
-
Ježíšek pořád proti někomu bojuje, ale neprohrává. O Vánoce se nebojím, usmívá se etnograf
Naši předci během adventu nezdobili svá obydlí, neslavili. Naopak se postili v jídle i v chování. Byly to dny ticha, zimy a tmy. Pravé oslavy vypukly až na Štědrý večer.
-
I vánoční papíry s motivy, které byly svého času nežádoucí, má v netradiční sbírce Prácheňské muzeum
Vánoční papíry z minulého století jsou vzácností. Většina lidí je totiž po rozbalení dárků vyhazuje. V depozitáři Prácheňského muzea v Písku jsou jich ale desítky.
-
Češi nejsou ateisté, naopak věří kdečemu a různě to míchají, říká katolický jáhen Michal Opatrný
Češi jsou spíše ateisté, ale Vánoce v nich probouzejí duchovno. Občas přijdou – z tradice, nebo ze zvědavosti – také na půlnoční mši. Jak se k tomu staví katolická církev?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
