S jubilujícím Felixem Slováčkem o muzikantském mládí, o tom, jak si osvojil sopránku, i o swingu
„Co se týče jazzu a klarinetu, tak mě nejvíce ovlivnil Buddy DeFranco. To byl vynikající klarinetista s kvalitním vzděláním. A když jsem poprvé slyšel jeho nahrávky, chtěl jsem hned napodobit, jak hraje, frázuje a přitom si uchovává klasický tón.“ Tak se vyznává z obdivu ke svému vzoru legendární klarinetista a saxofonista Felix, vlastním křestním jménem Antonín, Slováček, za několik dní osmdesátiletý, v pořadu V náladě swingu, potažmo jazzu.
Ještě trochu swingu, to je skladba autora Vladimíra Klusáka a také pianisty, který ji před necelými čtyřmi desítkami roků natočil s formací klarinetisty Felixe Slováčka, jmenovitě s kontrabasistou Františkem Uhlířem, vibrafonistou Františkem Sojkou a bubeníkem Vladimírem Žižkou.
Toto Slováčkovo a Klusákovo velmi dobré album se jmenuje Fascinující rytmus. A vzpomínka na něj dobře uvede půlhodinku se zlínským rodákem Felixem Slováčkem, dlouhá léta spojeným s orchestrem Ladislava Štaidla a zpěvákem Karlem Gottem, na jazzovější notě.
Spolu s jeho vyprávěním oživíme vzpomínky na vlastní jazzové začátky, na to, jak si osvojil sopránsaxofon, i na dobu, kdy stanul v čele Tanečního orchestru Československého rozhlasu. A také se dozvíte, co tento populární májový jubilant ze swingu nejraději.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
