Román se musí vysedět. Českobudějovický spisovatel Jaromír Jindra vydává i šest titulů ročně
Spiklenci z lásky, Sny umírají s králi, Válka královen nebo Jed pro kralevice. To jsou jen některé z titulů bývalého českobudějovického novináře, dnes spisovatele Jaromíra Jindry. Psát začal už jako dítě, doopravdy se do toho ale pustil až v seniorském věku – když ovdověl a potřeboval vyplnit prázdné místo v duši i v denním rozvrhu. Za posledních pět let napsal 25 knížek a pracuje na dalších.
„Je potřeba si rozplánovat každý den, protože kniha se musí vysedět. A tak já mám ve zvyku sednout si kolem šesté hodiny ráno k počítači, pracuji tři až čtyři hodiny a mám napsáno. To je mé denní penzum,“ vypráví Jaromír Jindra, který pak střídá sezení zdravotní procházkou. „Chci ještě zaplevelit českou literaturu velkým počtem nových titulů,“ usmívá se.
Letos v říjnu mu vychází čtvrtý díl vzpomínek budějovického kata, tentokrát s podtitulem Případ děsivé masky. V listopadu očekává první audioknihu. A od nakladatele už prý má zadání na šestý svazek Lucemburské řady. Poslední díl se jmenoval Karel IV. a koruna římských králů. „Zatím jsem ještě neměl čas přemýšlet o náplni šestého pokračování,“ říká Jaromír Jindra.
Čtěte také
Část dne totiž obvykle věnuje i hledání inspirace v historických pramenech. „Musím prostudovat velké množství materiálů, které se dají najít v knihovnách a v archivech, aby v každém mém románu bylo pro čtenáře něco nového nebo málo známého. A zase se to musí vysedět,“ dodává.
Jaromír Jindra píše především historické romány, často ale s detektivní a zároveň i milostnou zápletkou. „Má to jednoduchý důvod. Mými čtenáři jsou především ženy. Muži totiž dnes spíše nečtou,“ vysvětluje.
Kromě čtenářek jsou jeho cílovou skupinou i děti, pro které napsal několik dobrodružných knížek. Je také autorem dvou divadelních her a mnoha odborných publikací z oblasti filumenie, tedy sběratelství etiket na krabičky od sirek, což je jeho další životní vášeň.
Celý rozhovor se spisovatelem Jaromírem Jindrou si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.