Naši západní sousedé považují chemii na zahradě za osobní selhání, říká rostlinolékař Jiří Nermuť

Jak se zbavit slimáků, kteří si pochutnávají na vypěstovaných cuketách, okurkách a salátových listech? To řeší snad každý zahrádkář. Biopesticidy představují především způsob šetrný k životnímu prostředí a zároveň ke škůdcům samotným.

Jiří Nermuť z Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na vývoji biopesticidů pracoval několik let. Nyní na nich staví vlastní podnikání.

O preparáty je prý velký zájem, i když v porovnání s našimi západními sousedy máme pohled na hubení škůdců odlišný. „Třeba Rakušané jsou biologickou ochranou opravdu posedlí. Trh je tam extrémně rozvinutý. Zatímco u nás si můžete chemické konvenční pesticidy pro vlastní zahrádku koupit zcela běžně, v Rakousku, Francii nebo Itálii na ně téměř nenarazíte,“ popisuje rostlinolékař.

Použití chemie na svou úrodu podle něj většina obyvatel vyjmenovaných západních zemí považuje za osobní selhání. Zásadním faktorem je však cena. Biologické přípravky jsou mnohonásobně dražší.

Čtěte také

Než znovu zasejete do skleníku saláty, kedlubny a rajčata, vyměňte uvnitř zem, doporučuje půdní biolog

„My zaostalí rozhodně nejsme, jenže obyvatelé těchto států mají výrazně vyšší kupní sílu a mohou si to dovolit. Určitá posedlost biologickou ochranou se však omezuje spíš na malopěstitele. Když se podíváme na celkové statistiky používání chemických pesticidů, tak třeba zrovna Rakousko jich na hektar spotřebuje dvakrát víc než Česká republika,“ upozorňuje Jiří Nermuť.

Preparáty, které vyvíjí, můžete na zahradě rozhodit a rozhrabat, nebo je rozpustíte ve vodě. Tou pak půdu zalijete a aplikovaná hlístice si v ní žije vlastním životem.

Mnozí pěstitelé údajně biologickou ochranu považují za neúčinnou. To však její propagátor odmítá. „Přírodní přípravky jsou velmi náročné na znalostní bázi. Chemický pesticid můžete rozpustit ve vodě a nastříkat, je to jednoduché. Když se ale rozhodnete jít cestou hubení larev mandelinek pomocí hlístic v půdě, nepřečtete si návod, nalijete je třeba v pravé poledne při teplotě přesahující 30 stupňů Celsia do vyschlé půdy, tak jste udělali jen velmi drahou zálivku,“ dodává.

Celý rozhovor s entomologem a rostlinolékařem Jiřím Nermutěm si pusťte v přehrávači výše.