První dojem byl strašný. Přesto Jan Mužák jihočeský zámek Dobrohoř koupil a probouzí ho k životu

1. únor 2022

Jako sladovna, později pivovar a ještě později správní budova pro majitele landštejnského panství sloužil klasicistní zámek na okraji Starého města pod Landštejnem. Svůj poetický název Dobrohoř získal spolu s okolní zástavbou až ve 20. století. To už v něm sídlil statek a zámek postupně chátral. Současným majitelem Dobrohoře je Jan Mužák.

„V 19. století se zámek Dobrohoř stal centrem zemědělského velkostatku s přidruženou výrobou. Takto to tam fungovalo vlastně až do druhé světové války. Během druhé světové války v zámečku sídlil německý dosidlovací úřad a pak také chvíli armáda,“ vypráví Jan Mužák.

Jan Mužák, majitel zámku Dobrohoř

Po válce zámek připadl státnímu statku Nová Bystřice a využíval se pro ubytování zaměstnanců a později také brigádníků. „Máme ve sbírce jednu pohlednici ze 70. let, na které slečna, mladá brigádnice píše: Bydlíme ve strašným zámku, je to tu hrozný. Takže je vidět, že už v těch 70. letech nebyl stav budovy úplně nejlepší,“ říká Jan Mužák.

Zemědělci podle něj zanechali zámek ještě v docela dobrém stavu, protože se v objektu bydlelo, topilo a dělaly se nejnutnější opravy. Nejvíce chátral po roce 1990, kdy se o něj nikdo pořádně nestaral.

„Začalo tam zatékat, propadly se trámy, byla vytlučená okna. Ten objekt byl do jisté míry volně přístupný, takže stav byl opravdu katastrofální. Kdybychom tam nepřišli, za pár let by budova spadla úplně,“ dodává majitel.

Jan Mužák koupil s manželkou zámek Dobrohoř v roce 2013. Nejprve opravil střechu. „Do toho domu skutečně zatékalo, takže jako první se rozhodně musela udělat střecha. Pak už je čas na všechno ostatní, protože destrukce nepokračuje. Zasklili jsme okna a pokračovali jsme, pokračujeme doteď a budeme ještě mnoho let pokračovat,“ usmívá se.

Zámek Dobrohoř při rekonstrukci

Přiznává ale, že ze začátku pochyboval. „První dojem z té budovy byl strašný. Upřímně musím říct, že když jsme tam poprvé přijeli, říkal jsem si, že to nemůžeme koupit. Stav byl katastrofální, bylo to odpojené od energií, hned vedle vepřín. On obvykle není cítit tak intenzivně, ale ten den byl cítit neuvěřitelně,“ vzpomíná.

To, co ho nakonec přesvědčilo, byl balkon. „Vstoupili jsme na balkon a tam byl tak krásný pohled do okolí, že v tu chvíli jsem řekl, že to zkusíme. Jenomže zpočátku ten dům nevypadá tak velký. Až když se člověk pustí do oprav a začne zjišťovat, co kolik stojí, uvědomí si, že to opravdu bude náročnější, než si myslel,“ dodává.

Rodina Mužákova zámek Dobrohoř postupně zvelebuje. Otvírá ho veřejnosti při prohlídkách, výstavách, besedách nebo koncertech, nabízí v něm romantické ubytování a investuje a investuje. „Svou roli beru spíš jako službu. Jsem správce a vnímám jako povinnost dobře se o zámek starat, abych ho jednou svým nástupcům odevzdal v lepším stavu, než byl,“ říká Jan Mužák.

Celý rozhovor s Janem Mužákem o záchraně zámku Dobrohoř si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.