Prstenec kolem Saturnu tvoří obíhající kameny, od mikroskopického prachu po velké balvany
Tři z pěti okem viditelných planet můžete během měsíce srpna pozorovat na obloze. Venuši spatříte večer nad západním obzorem a Jupiter a Saturn dokonce po celou noc. Astronom Miloš Tichý doporučuje vzít si k tomu dalekohled.
„Jupiter je krásně pruhovaný a Saturn má nádherný prstenec. Když budete mít dalekohled, který zvětšuje alespoň čtyřicetkrát, zjistíte, že ten prstenec je dvojitý, že uprostřed toho prstýnku je jeden tmavý proužek,“ připomíná.
Černý proužek je vlastně škvíra mezi prstenci Saturnu. „Když se koukneme na fotky ze sond, uvidíme, že prstenec není kompaktní, jak si lidé myslí. Není to disk, ale je tvořen kameny, od mikroskopického prachu po stometrové balvany, které se otáčí kolem Saturnu,“ vysvětluje Miloš Tichý.
Související
-
Čas na našich hodinkách po většinu roku neodpovídá pravému slunečnímu času
Během srpna už ubývá světla. Den se zkrátí o dvě hodiny a čtrnáct minut. Na konci měsíce pak nastane málo častý jev – čas na hodinkách bude shodný s pravým slunečním časem.
-
Astronomové dlouho považovali Pluto za planetu velkou jako Mars. Nakonec zjistili, že je trpasličí
Roku 1930 byla objevena trpasličí planeta Pluto. Léta ji ale považovali za regulérní planetu. Podle astronoma Miloše Tichého její příběh ukazuje, že věda není zkostnatělá.
-
Po Venuši bychom se teoreticky mohli projít, na Jupiteru bychom museli plavat
První čtyři planety Sluneční soustavy se liší od ostatních. Merkur, Venuše, Země a Mars jsou označované jako terestrické planety. Znamená to, že mají pevný povrch.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.