147,1 milionů kilometrů. V lednu se planeta Země dostává nejblíže Slunci
S novým rokem se pomalu prodlužují dny, slunečního světla bude stále přibývat až do letního slunovratu v červnu. Čtvrtého ledna se Země ocitla nejblíže Slunci za celý rok, a to na 147,1 milionů kilometrů. Jak připomíná astronomka Jana Tichá, může se zdát paradoxní, že Země je nejblíže Slunci v zimě, ale roční období nesouvisí se vzdáleností, nýbrž se sklonem zemské osy.
Na obloze můžeme v lednu pozorovat například Měsíc. Ten dojde 13. ledna 2025 do úplňku, 21. ledna do poslední čtvrtiny a 29. ledna bude v novu.
Ukáží se i pouhým okem viditelné planety. „Večer vysoko nad jihozápadním obzorem září Venuše coby večernice, Jupiter je na jihu a Saturn na západě. Mars je vidět celou noc, má takové načervenalé světlo, protože povrch planety je z hornin s příměsí železa. A Merkur bude vidět pouze počátkem ledna ráno velmi nízko nad jihovýchodním obzorem,“ vyjmenovává Jana Tichá.
Související
-
Přichází rok 2025. Čas budeme posouvat 30. března, neděle velikonoční nastane 20. dubna
Začne rok 2025 takzvaného nového stylu čili gregoriánského kalendáře. Bude rokem nepřestupným o 365 dnech a startuje ve středu 1. ledna v 0.00 hodin.
-
Byly svatá Kateřina Alexandrijská a antická astronomka Hypatia z Alexandrie tou samou osobou?
O dvou význačných ženách, které možná ale byly jen jednou a tou samou osobou a které, nebo která, ovlivnily nejenom astronomii své doby, mluví šéfka hvězdárny Jana Tichá.
-
Českého astronoma Karla Anděla po celém světě proslavila mapa Měsíce. Pojmenovali po něm i kráter
Astronom Karel Anděl proslul zejména jako autor map Měsíce a jeden ze spoluzakladatelů České astronomické společnosti. Jeho nejznámějším dílem je Mappa Selenographica.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
