Přímo v Budějovicích mohlo být také otáčivé hlediště. Pod střechou na Mariánském náměstí

Stavba nové divadelní budovy se v Českých Budějovicích plánovala mnohokrát. Dokazuje to řada projektů a výkresů, které se dochovaly v archivu
Stavba nové divadelní budovy se v Českých Budějovicích plánovala mnohokrát. Dokazuje to řada projektů a výkresů, které se dochovaly v archivu

Celý regál zaplňují ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích plány na novou budovu divadla. Mnohé měly blízko k realizaci, vznikly technické zprávy, výkresy i půdorysy, ale nakonec vše zůstalo jen na papíře.

První stálou divadelní scénu chtěli v Českých Budějovicích vybudovat piaristé, kteří sem přišli v 18. století. Nepodařilo se jim to. Na počátku 19. století byla otevřena upravená divadelní budova na nábřeží Malše, která se využívá dosud.

V období první republiky vznikl spolek pro stavbu nového divadla. „Bralo se to velmi vážně, byly tam sdruženy významné osobnosti kulturního života té doby. Vznikly studie, podle nichž mělo divadlo stát na Senovážném náměstí, ale nebyl na to dostatek času, protože přišla druhá světová válka,“ vysvětluje ředitel archivu Daniel Kovář.

Myšlenka se znovu objevila hned po válce v roce 1945. Byla o to aktuálnější, že budova divadla na nábřeží dostala zásah při náletu na město a byla v tu chvíli nepoužitelná. „Byl odhalen jakýsi základní kámen na Senovážném náměstí, ale zase z toho po několika letech sešlo,“ dodává Daniel Kovář.

Projekty byly anonymní, většinu autorů dnes neznáme

Ke snaze vybudovat nové divadlo se vrátil národní výbor na konci 50. let, kdy vyhlásil architektonickou soutěž. Budova ale už měla stát na dnešním Mariánském náměstí.

„Projekty chodily do soutěže anonymně, pod hesly jako Ctirad, Šárka, Máj, pod různými čísly, označené grafickými značkami. Bohužel u většiny z nich dnes neznáme skutečného autora,“ říká Daniel Kovář.

Výjimkou je projekt označený šifrou D14. Zpracoval jej významný architekt Bohumil Böhm s Joanem Brehmsem, který navrhoval otáčivé hlediště v Českém Krumlově. „Na rozdíl od ostatních je to více dynamická stavba, měla mít tvar šestiúhelníku, před vchodem dlažbu a parkoviště vzadu, aby nerušilo hlavní příchod od centra města,“ ukazuje ředitel archivu.

Dovnitř navrhovali tvůrci kruhové a otočné hlediště. „Mělo to být něco jako otáčivé hlediště v Krumlově, ale pod střechou. Jeviště chtěli do tvaru podkovy, aby mělo hloubku a zároveň se tam mohlo naaranžovat několik scén,“ dodává Daniel Kovář.

Žádný z projektů z architektonické soutěže na konci 50. let minulého století ale nakonec ve skutečnost přeměněn nebyl. Divadlo dosud využívá historickou budovu ve Stejskalově ulici a sál v kulturním domě Metropol.