Před sto roky narozený „Doktor Klavír“ Jiří Šlitr, spolutvůrce Semaforu, kromě svých profesí rád lyžoval i jezdil autem
„Myslím, že ty moje profese jsou všechny svým způsobem koníčkem, tedy hobby. Buď kreslím, nebo chodím do toho divadla, ale vždycky proto, že mě to baví, že to není jenom zaměstnání. No, a mimoto taky rád lyžuju. To byl takovej sport, kterému jsem se vždycky hodně věnoval. Jo, a rád jezdím autem.“ Tak pro sebe typicky lapidárně shrnul v jednom z mála rozhovorů, které poskytl, své libosti a zájmy Jiří Šlitr, spolu s Jiřím Suchým tvůrce legendárního Semaforu.
Mnohostranným talentem obdařený Jiří Šlitr se narodil v kultivovaném prostředí učitelské rodiny před sto lety, 15. února 1924, v Zálesní Lhotě u Jilemnice. Gymnázium vystudoval v Rychnově nad Kněžnou a v tomto městě s dalšími studentskými kamarády založil dixielandový orchestr velmi dobré úrovně, který na sklonku 40. let minulého století přijal název Czechoslovak Dixieland Jazz Band.
Po krátké úřednické epizodě navštěvoval právnickou fakultu University Karlovy, a i když dosáhl akademického titulu JUDR., nikdy se jako právník neživil. Střídavě se zabýval profesí výtvarníka a klavíristy. Říkalo se mu „Doktor Klavír“.
Osudovým Šlitrovým místem byla nejspíše Reduta, kde spolupracoval s Miroslavem Horníčkem a kde se také seznámil s Jiřím Suchým. Text-appealy v Redutě byly vlastně předehrou k budoucím slavným semaforským večerům.
A na Semafor a Jiřího Šlitra, který za zvláštních okolností zemřel na vánoční svatoštěpánský svátek roku 1969, zavzpomínáme v pořadu Světla ramp s písničkami, které složil a zpíval, a také s vyprávěním Jiřího Suchého.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.