Před sedmdesáti roky se narodila Věra Špinarová, jedna z nejtalentovanějších českých zpěvaček
„Byla snad největším talentem, který se pro naši interpretaci populárních písní zrodil.“ To kdysi napsal respektovaný odborník na vokální projev Leo Jehne o zpěvačce neobyčejného nadání, hlasového rozsahu a náboje, Věře Špinarové. Té by dva dny před Štědrým dnem bylo sedmdesát.
Její repertoár je v playlistech rozhlasových stanic nespravedlivě zúžen na spíše bubblegumové písničky nebo Morriconeho melodii s českým textem. Výraz Věry Špinarové byl rozhodně zajímavější, jak snad naznačí i malé setkání s jejími nahrávkami pod Světly ramp.
Hudba do života Věry Špinarové, rodačky z jihomoravských Pohořelic, která se v sedmi letech přestěhovala s rodiči severním směrem do Ostravy, vstoupila brzy. Učila se hrát na housle a ve čtrnácti předstoupila jako zpěvačka před velký orchestr. Pak měla také první nahrávku v ostravském rozhlasovém studiu s vlastní písničkou, ale poměrně záhy zamířila do vod ostravského bigbítu 60. let s obdivuhodnou schopností přesvědčivě interpretovat soulový materiál.
Zpívala s Flamingem a Marii Rottrovou nahradila v kapele Majestic, s níž později měla svůj první hit Music Box, ale ještě dříve, v roce 1969, velmi dobře pojala baladu I Sing My Song, respektive správněji podle zahraniční předlohy My Song, Zpívám mou píseň, od černošské jazzové zpěvačky Nancy Wilson. Ta v pořadu také zazní.
Věra Špinarová ale třeba zpívala živě i songy Janis Joplin s kapelou Majestic, z níž se v 70. letech stal orchestr Ivo Pavlíka, který jako kapelník, muzikant a autor i manžel silně ovlivňoval výběr písniček a kariéru Věry Špinarové v 70. letech.
A v té době začala stoupat její hvězda, s čímž však je spojena i jistá rozbředlost jejího repertoáru. Od převzatých kolovrátkových hitů typu Táta Jan až k ambicióznějším projektům. Máme na mysli kvalitně produkované a velmi nedávno Supraphonem i s bonusy reeditované první album Věry Špinarové Andromeda. Tomu dala název Pavlíkova a Čortova skladba, ale hudební obsah této desky z roku 1972 byl velmi pestrý, a to i z autorského hlediska.
Čtěte také
Věra Špinarová v 70. letech získala nemalou popularitu u posluchačů, spokojena byla s ohlasem jejích písniček také firma Panton, u níž nahrávala, a také jí udělila Zlatý štít pro nejúspěšnější interpretku Pantonu. Během této dekády dále už natáčela pro Supraphon a získala například bronzovou Bratislavskou lyru se skladbou slovenských autorů Jána Léhotského a L´uba Zemana Lúčenie. A pro zajímavost vám ji také zahrajeme.
V další dekádě Věra Špinarová stále více inklinovala k rocku – natočila solidní a úspěšné album Meteor lásky a rozešla se s Ivem Pavlíkem. Následovalo takové zvláštní a také ukončené manželství s Vítězslavem Vávrou.
Její životní i umělecká cesta prošla obdobími šťastnějšími i méně příznivými, ale své četné příznivce jistě neztrácela. A snad jim udělá radost Aidou Brumovskou česky otextovaná česká verze Lennonova vánočního evergreenu Happy Xmas (War Is Over), pod názvem Až za modrou horou, která vyšla na supraphonském singlu poprvé v roce 1974.
Ve vánoční souvislosti lze říci, že paní Věra měla k těmto svátkům smutný vztah po tom, co na Štědrý den roku 1980 zemřel za velmi nešťastných okolností její bratr.
Znamenitá zpěvačka Věra Špinarová zamířila výše 26. března roku 2017. O její památku pečuje její syn Adam Pavlík, taktéž muzikant.
Související
-
Naše první Vánoce, Kouzelný obraz i Vánoční pohlednice mohou zpříjemnit adventní večer
Naše první Vánoce – to je pěkná česká původní vánoční písnička. Zřejmě ji znáte z podání Karla Gotta, ale již dříve ji zpíval svým krásným barytonem Rudolf Cortés.
-
Vyprávění o důležité desce mládí Miroslava Žbirky i tragická smrt „německého Elvise“ Teda Herolda
Ztráty letošního listopadu. Takový podtitul může nést nové vydání hudebního pořadu Světla ramp. Vzpomenuli jsme odchodů osobností, které dělaly svět populární hudby epším.
-
Listopadová jubilantka Marie Rottrová je zpěvačkou, která ví, o čem zpívá
„U mě se vztah ke zpívání vyvíjel přirozeně už od první třídy. Později jsem zpívala s různými kapelami, až se z toho stala profesionální záležitost,“ říká Marie Rottrová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.