Poslední neděle v březnu přináší změnu času. Je to pozůstatek doby, kdy bylo třeba šetřit svíčkami
Přechod ze středoevropského času na letní středoevropský je vždy stanoven na poslední neděli v březnu. Letos nás tedy čeká 31. března. Čas se posouvá ve dvě hodiny v noci o hodinu dopředu, na třetí hodinu. Objektivní důvody k tomu ale už moc nemáme.
„Změnu času vymyslel americký státník a přírodovědec Benjamin Franklin, aby se ušetřily svíčky. A od toho už jsme dneska opravdu vzdáleni, spíš to citlivějším a vnímavějším lidem přináší zdravotní problémy,“ podotýká jihočeská astronomka Jana Tichá.
Podle statistik se dokonce v týdnu po změně času zvyšuje počet dopravních nehod. „Může vznikat i lehký chaos v jízdních řádech. Třeba ve Spojených státech je legrační, že každý stát unie si může vybrat termín změny času kdykoli na jaře, takže při přejezdu mezi jednotlivými státy, to vyvolává zmatky,“ dodává Jana Tichá.
Související
-
Jarní rovnodennost nastává koncem března, od toho okamžiku jsou dny delší než noci
Březen je měsícem jara a na jeho konci nastává jarní rovnodennost. Obvykle se uvádí datum 21. března, ale jak připomíná astronomka Jana Tichá, přesný okamžik se posouvá.
-
Každý čtvrtý rok je přestupný, tedy o den delší. Neplatí to ale úplně vždy
Oběh Země kolem Slunce trvá přibližně 365 a čtvrt dne. Proto vznikly přestupné roky, které už od antických dob přidávají jednou za čtyři roky den navíc – 29. únor.
-
Je tu rok 2024. Židé ale mají rok 5784, muslimové rok 1445 a začne také rok Dřevěného draka
Začal rok 2024 podle gregoriánského kalendáře. I když prakticky celý svět vede v patrnosti právě tento kalendář, různé kulturní či církevní skupiny počítají roky jinak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
