Jarní rovnodennost nastává koncem března, od toho okamžiku jsou dny delší než noci
Březen je měsícem jara a na jeho konci nastává jarní rovnodennost. Obvykle se uvádí datum 21. března, ale jak připomíná astronomka Jana Tichá, přesný okamžik se posouvá. Letos jarní rovnodennost nastane 20. března ve 4:06 hodin středoevropského času.
„Jarní rovnodennost je chvíle, kdy Slunce po ekliptice, po svojí zdánlivé dráze na obloze, doputuje na průsečík s nebeským rovníkem. Tomu průsečíku se říká jarní bod. A protože průsečíky jsou dva, máme jarní a podzimní bod,“ říká Jana Tichá.
Jarní bod se používá jako začátek astronomických souřadnic na obloze. Označuje se značkou pro znamení Berana, protože před dvěma tisíci lety, kdy vznikal juliánský kalendář, se Slunce skutečně v té době nacházelo v souhvězdí Berana.
O jarní rovnodennosti je slunce 12 hodin nad obzorem a 12 hodin pod obzorem. „Den je tedy stejně dlouhý jako noc, proto rovnodennost. Od té chvíle se postupně prodlužují dny a zkracují noci, a to až do letního slunovratu,“ doplňuje Jana Tichá.
Související
-
Každý čtvrtý rok je přestupný, tedy o den delší. Neplatí to ale úplně vždy
Oběh Země kolem Slunce trvá přibližně 365 a čtvrt dne. Proto vznikly přestupné roky, které už od antických dob přidávají jednou za čtyři roky den navíc – 29. únor.
-
Jakou barvu mají hvězdy? Ty chladnější jsou oranžové až červené, teplejší modrobílé a žlutavé
Lidské oko je zařízeno tak, že když jsou světelné zdroje slabé, přejde víceméně do černobílého vidění. Proto vidíme hvězdy většinou jen jako třpytící se bíložluté body.
-
Je tu rok 2024. Židé ale mají rok 5784, muslimové rok 1445 a začne také rok Dřevěného draka
Začal rok 2024 podle gregoriánského kalendáře. I když prakticky celý svět vede v patrnosti právě tento kalendář, různé kulturní či církevní skupiny počítají roky jinak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
