Jarní rovnodennost nastává koncem března, od toho okamžiku jsou dny delší než noci
Březen je měsícem jara a na jeho konci nastává jarní rovnodennost. Obvykle se uvádí datum 21. března, ale jak připomíná astronomka Jana Tichá, přesný okamžik se posouvá. Letos jarní rovnodennost nastane 20. března ve 4:06 hodin středoevropského času.
„Jarní rovnodennost je chvíle, kdy Slunce po ekliptice, po svojí zdánlivé dráze na obloze, doputuje na průsečík s nebeským rovníkem. Tomu průsečíku se říká jarní bod. A protože průsečíky jsou dva, máme jarní a podzimní bod,“ říká Jana Tichá.
Jarní bod se používá jako začátek astronomických souřadnic na obloze. Označuje se značkou pro znamení Berana, protože před dvěma tisíci lety, kdy vznikal juliánský kalendář, se Slunce skutečně v té době nacházelo v souhvězdí Berana.
O jarní rovnodennosti je slunce 12 hodin nad obzorem a 12 hodin pod obzorem. „Den je tedy stejně dlouhý jako noc, proto rovnodennost. Od té chvíle se postupně prodlužují dny a zkracují noci, a to až do letního slunovratu,“ doplňuje Jana Tichá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
