Jakou barvu mají hvězdy? Ty chladnější jsou oranžové až červené, teplejší modrobílé a žlutavé
Lidské oko je zařízeno tak, že když jsou světelné zdroje slabé, přejde víceméně do černobílého vidění. Proto při pohledu na tmavou noční oblohu vidíme hvězdy většinou jen jako třpytící se bíložluté body. Jenom u nejjasnějších z nich rozeznáváme nějaký odstín.
„Lidstvo už od raných kultur pozorovalo, že některé hvězdy jsou nápadně barevné, většinou do oranžova, do červena. Patří mezi ně třeba v zimním období dobře viditelný červenooranžový Aldebaran nebo Antares, červený veleobr na letní obloze,“ uvádí jihočeská astronomka Jana Tichá.
Barva hvězd souvisí s jejich povrchovou teplotou. „Hvězdy s nejteplejším povrchem jsou modrobílé, bílé, žlutavé. A jak se posouváme směrem k sytě žluté, oranžové a červené, jsou povrchy čím dál chladnější. Ale i ty červené, nejchladnější hvězdy mají povrchovou teplotu přes 3000 Kelvinů, a to je, laicky řečeno, opravdu velké horko,“ upřesňuje astronomka.
Související
-
V únoru už přibývá světla, stále se ale ještě hezky ukazují zimní souhvězdí
Na Hromnice o hodinu více. V únoru už skutečně pozorujeme, že se prodlužují dny. „Ale pořád jsou noci dost dlouhé na sledování oblohy,“ dodává astronomka Jana Tichá.
-
Když jablka padala z jabloní, objevil Newton gravitační zákon. Popsal i setrvačnost a akci a reakci
„Tisíc jablek spadlo na nos Zeměkoule, jenom Newton uměl těžit ze své boule,“ cituje verš Vítězslava Nezvala astronomka Jana Tichá. Připomíná tak Isaaca Newtona.
-
Kosmický let dosud absolvovalo celkem 608 lidí. Nejvíc astronautů pocházelo z USA
Za kosmický prostor se podle mezinárodních úmluv považuje vše, co je výše než 100 kilometrů nad povrchem Země. Také kosmický let musí splnit určitá kritéria, aby byl uznán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
