Pomoct lidem v nouzi znovu začít a bydlet v důstojném prostředí - to je hlavní cíl projektu Housing First v Českých Budějovicích

Paní Zuzana ukazuje vybavení bytu, který si díky projektu Housing First pronajala loni v září. Je jí padesát šest let a prakticky celý život se stěhovala po ubytovnách. Dnes sedmiletou vnučku má od jejího narození v pěstounské péči. Chtěla pro ní takové prostředí, kde by měla klid na učení.

O projektu Housing First se dozvěděla přes sociální pracovnici z neziskové organizace. Dostala se do výběru a na přidělení bytu čekala několik měsíců. Vše nakonec dobře dopadlo, a to jí kompletně změnilo život k lepšímu, protože kromě jiných životních peripetií má za sebou i zdravotní problémy.

„Vypadám už, myslím, lepší, mám všechno, mám lidi, kteří mě mají rádi a chtějí mi pomoct,“ vysvětluje paní Zuzana.

Sedmačtyřicetiletá paní Věra má díky projektu Housing First pronajatou garsonku v majetku města. Vychovává osmiletého syna. Společně s ním až do loňského podzimu pobývala v azylových domech.

Čtěte také

Dvakrát do měsíce smí k seniorům na návštěvu jeden člověk a to jen na půl hodiny

„Byla jsem psychicky na dně, do toho ten koronavirus, ale když jsem šla do tohohle bytu, všechno ze mě spadlo, ten největší stres,“ dodává paní Věra.

Na rozdíl od zavedené praxe je při projektu primárním cílem zajistit klientovi bydlení, a až poté se začíná řešit třeba jeho práce a celková životní situace. S tím už pomáhá sociální pracovník. Konkrétní druh pomoci si každý klient nastavuje sám, říká sociální pracovnice Martina Smolíková z městské Správy domů. Ta se stará také přímo o paní Věru.

„Za velmi důležité považuji to, že získala vhodné zázemí pro výchovu syna. Kluk se zlepšil v prospěchu, ona má mnohem lepší fyzické i psychické zdraví,“ dodává Martina Smolíková.

Na projektu město spolupracuje se dvěma neziskovými organizacemi. Zatím se povedlo takto zabydlet osmnáct domácností. Pouze jeden případ skončil neúspěchem, dodává radní a spoluautor městské koncepce bydlení Tomáš Chovanec z hnutí Občané pro Budějovice:

„Co člověk, to příběh, jsou to příběhy, které zní dost neuvěřitelně, kdy dva dospělí a jedno dítě spolu žijí na devíti metrech čtverečních, kdy přijdou o všechno, o majetek, o manžele a musí tu situaci nějak řešit. Hlavní smysl projektu je zprostředkovat jim tu možnost znovu začít. Mnohdy možná i naposledy.“

Podle vedení města je zatím koncept stále ve fázi testování. Současní klienti jsou předem vytipovaní na základě speciálního průzkumu. Do budoucna by ale lidé měli o pomoc žádat přímo v městském Kontaktním centru pro bydlení, které nově začalo fungovat 1. ledna letošního roku.

Celou reportáž Matěje Vodičky si poslechněte online, nebo si ji stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.