Policie žádá o vydání jihočeského poslance Roznera ke stíhání za výroky o táboře v Letech

Výbor se začne žádostí zabývat v úterý. Podle Stanislava Grospiče provede základní procedurální záležitosti a určí další postup. „Předpokládám, že výbor bude chtít udělat standardní kroky,“ uvedl. Zřejmě pozve na některou z dalších schůzí vyšetřovatele a státního zástupce.

Příležitost vyjádřit se k věci dostane i Miloslav Rozner. Protože je členem imunitního výboru, bude muset být podle Stanislava Grospiče vyloučen z jednání výboru pro podjatost. Sněmovní plénum by mohlo o policejní žádosti rozhodovat na lednové schůzi.

Miloslav Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení, mířily i na předsedu SPD Tomia Okamuru.

Policisté chtějí Miloslava Roznera stíhat podle deníku Právo pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Policie nejprve trestní oznámení odložila. Státní zastupitelství jí ale vrátilo případ k opětovnému prověření.

Sehnat poslance Roznera? Na zprávy neodpovídá a v domě, kde má mít kancelář, ho nikdo neviděl

• Upravit
• Smazat

Každý týden vysíláme v pátek po 15. hodině reportáže z regionálních kanceláří jihočeských poslanců. Problém nastal, když přišla podle abecedy řada na Miloslava Roznera z SPD. Poslance není možné sehnat.

Mluvčí SPD Michaela Dolenská informovala, že poslanci hnutí budou hlasovat proti vydání. „Zásah státního zastupitelství v tomto případě nese znaky aktivismu a vyvolává otazníky nad objektivitou vyšetřování celého případu. Rozner totiž nezpochybňoval utrpení lidí, ke kterému docházelo v táboře v Letech. Rozner zcela oprávněně zpochybňuje v souladu s názorem hnutí SPD vynaložení astronomické částky na výkup vepřína a budování památníku na tomto místě (celkem zhruba 600 milionů korun). Výše částky je v hrubém nepoměru k péči o jiná místa, kde za druhé světové války byli vražděni a mučeni čeští vlastenci. Poslanci klubu budou hlasovat proti vydání svého kolegy,“ uvedla.

Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy.

Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí. 327 z nich v táboře zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.