Místo, na kterém jsou pohřbené oběti takzvaného cikánského tábora v Letech u Písku, zůstává neobjevené. Archeologové provedli v okolí památníku holocaustu Romů několik sond, ale kosterní ostatky nenašli. Pátrání nevzdávají.
Impuls k průzkumu okolí památníku dal pozůstalý po obětech Čeněk Růžička. „V tom táboře zahynul můj dědeček a moje nevlastní sestřička, tak mi to nebylo jedno. Já chci uctívat členy své rodiny tam, kde jsou skutečně pochovaní,“ říká.
„Potom jsem se také dozvěděl, že tady pohřbívali i německé vojáky wehrmachtu. Pohřbívali oběti s vrahy, byla taková doba,“ dodává.
To, že by kolem památníku mohlo být pochovaných až 120 těl včetně 77 dětí, naznačovaly terénní nerovnosti. „Na tomto místě se nachází jedna z prohlubní a právě tyto prohlubně byly někdy považovány za pozůstatky hrobů. Udělali jsme archeologickou sondu a zjistili, že to skutečně odpovídá mnohem větší jámě pod zemí, ale ukázalo se, že nejde o hrobovou jámu. Je to jáma, kde se těžil nějaký stavební materiál, kámen nebo písek,“ popisuje archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni.
Vepřín v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, byl dlouhá léta předmětem sporů kvůli tomu, že narušuje pietu. Teď už je areál vyklizený a přešel do majetku Muzea romské kultury.
Místo, na kterém jsou oběti takzvaného cikánského tábora pohřbené, hledají odborníci podle výpovědí svědků i archivních dokumentů. Jeden objevil Čeněk Růžička v třeboňském archivu. „Našel jsem i materiály, které říkají, že tady to prostě být nemůže. Jeden dobový plánek naznačuje, že by to mohlo být v prostoru o kousek dál,“ doplňuje.
Příští rok proto bude archeologický průzkum v oblasti pokračovat. Začne i demolice nedalekého vepřína, na kterou budou archeologové také dohlížet.
