Poláci přišli na chuť českým kaprům, mají je už radši než pstruhy

Tuzemské ryby končí především v Německu, Rakousku, na Slovensku, ve Francii nebo v Polsku. „Polsko v poslední době udělalo ohromný skok v propagaci kapra a ty jejich potřeby jsou enormní. V předvánočním období jsou Poláci spolu s Němci naši hlavní odběratelé,“ říká Oldřich Pecha, jednatel společnosti Štičí líheň Esox Tábor.

Obliba kaprů má podle něj několik důvodů. „Nedávno jsem měl dlouhý rozhovor s několika odběrateli z Polska a ti říkali, že konzumenti už si dnes kupují raději kapra než pstruha. Ví, že kapr je v podstatě typický příklad takového bioproduktu. Sám si v rybníce vybere jen to, co chce, kdežto pstruh je ryba krmená granulemi, takže oni to berou, že kapří maso je kvalitativně lepší,“ vysvětluje.

S těmito slovy souhlasí i člen národního týmu kuchařů České republiky Martin Svatek, který už jihočeského kapra s úspěchem připravoval na několika mezinárodních soutěžích. „Kapří maso je stále trochu opomíjené, ale je pěkné, zdravé, hezky se s ním pracuje. Je chuťově stabilní a sežene se kdykoli čerstvé, což je také výhoda,“ připomíná.

Právě kapr v tradiční úpravě nechybí u Svatků na štědrovečerním stole. „Doma se držíme osvědčené klasiky, takže bude smažený kapr s bramborovým salátem. Mám malé děti, ty to moc chtít nebudou, ale trochu ochutnají a pak si dají kuřecí řízek. To jim nezazlívám, já jsem jako dítě také neměl rád kapří maso, ale postupem času jsem se k tomu dostal,“ uzavírá šéfkuchař.