Pohled na rybník s karolínkami je lepší než televize

15. květen 2018

Kachničky karolínské patří k okrasám mnoha rybníků a zoologických zahrad. Už v 17. století byly u nás k vidění i v zámeckých parcích. Tito ptáci patří k nejčastěji chované vodní drůbeži u nás.

Karolínky ¨C, které chovatelé také zkráceně nazývají ¨C, má na své zahradě i Bedřich Autrata ze Soběslavi na Táborsku. Chová karolínky v přírodní, krémové a stříbrné barvě.

Nejhezčí jsou kačeři v době námluv. „To se doslova vyfešákují. Jejich peří hraje všemi barvami. Nechybí tam například fialová nebo zelená,“ popisuje chovatel.

Typickým znakem je zelená helmička na hlavě kačera a také červená uzdička. „Podle uzdičky odmala poznám, co je kluk a holka,“ vysvětluje Bedřich Autrata.

02418120.jpeg

Karolínky patří mezi stromové kachny, ve volné přírodě kladou vejce v dutinách stromů. Ty chovatelé na jaře nahrazují budkami, které vystelou suchou starou trávou.

Samičky do nich kladou každý den jedno vajíčko. Celkem jich bývá deset až dvanáct. Pak na nich 28 dnů sedí a kačírci je hlídají. V té době už nemají svůj pestrobarevný svatební šat, protože už musí být co nejméně nápadní a nepřitahovat predátory.

„Jedno vejce dám vždycky do líhně a očísluju ho stejně jako budku,“ dodává chovatel. Pak už snůšku v budkách nehlídá. Když se začnou mláďata klubat v líhni, derou se na svět i v budkách. Bedřich Autrata potom kachňatům do 74 hodin zakupíruje křídla, aby neulétla.

Největší králík na světě? Belgický obr s dlouhýma ušima a klidnou myslí

Belgické obry si hodně chovatelů oblíbilo. Patří mezi ně Jaromír Tichava z Písku

Belgický obr je největším plemenem králíků na světě. Měří až sedmdesát centimetrů a může vážit až deset kilogramů. Je si zřejmě dobře vědomý své velikosti, a tak ho jen tak něco nerozhází.

Karolínky potřebují ke svému životu hlavně rybníček. „Voda nesmí ani v zimě zmrznout, aby mohly plavat,“ zdůrazňuje Bedřich Autrata. „Proto tam mám čerpadlo. Kachničky si musí pořád promašťovat peří. Ve vodě se i páří, proto ji musí mít celoročně.“

Voda by měla být co nejčistší, proto vyžaduje neustálou péči. „Přidávám tam bakterie, které potom žerou řasy a částečně i kal ze dna,“ říká chovatel.

„Pohled na rybník s kachnami je lepší než televize. Nejhezčí je, když karolínky mají mláďata, když je učí potápět, jak si s nimi povídají, je na co koukat,“ uzavírá s úsměvem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.