Perchta z Rožmberka prožila své nešťastné manželství v moravském Mikulově
V pořadu Vltavín se vydáme po stopách Rožmberků nejen na jih Čech, ale také na Vysočinu a jižní Moravu. Když totiž například navštívíte Mikulov a zdejší zámek, zjistíte, že i tato místa mají cosi společného s Rožmberky.
V Mikulově totiž žila Perchta. Ano, ona slavná jihočeská Perchta z Rožmberka, kterou mají lidé spojenou především s rožmberským dominiem, tedy jižními Čechami.
„Perchta přišla do Mikulova jako manželka mikulovského pána Jana V. z Lichtenštejna. Málo se to ví, ale Perchta prožila v Mikulově tu pro nás nejznámější část svého manželství, které se stalo i základem pověsti, jenž se o Perchtě dodnes traduje,” říká mikulovská historička Kristýna Jandová.
„Jan z Lichtenštejna totiž Perchtu získal s příslibem vysokého věna, asi tisíc kop grošů. Ale to věno mu nebylo vyplaceno najednou,” dodává.
Perchtin otec byl totiž v něčem, čemu dnes říkáme finanční tíseň. Ale víceméně podobně na tom byl i Jan. A to byl jeden z problémů, které pak poznamenaly celý zbytek života Perchty. Své udělaly nejen nalomené vztahy s manželem, ale také tchýní. A pravděpodobně i povaha samotné Perchty. Přece jen byla zvyklejší na honosnější život.
Z tohoto období, tedy let 1449 až 1470 se zachovalo 32 Perchtiných dopisů otci a bratrům s popisy neradostného života. A stačí asi citace z jednoho z nich, psaného samotnou Perchtou svému otci: „Protož milý otče, slituj se nade mnú jako otec nad svým dietětem a rozpomeň se na to, milý pane, že jsem se své vuole nevdávala.“
Čtěte také
Traduje se, že její manžel Jan nakonec na svém smrtelném loži prohlédl, pochopil a žádal Perchtu o odpuštění za to, že jí v podstatě zničil život. Ale ona už odpustit nedokázala a Jan ji ze vzteku proklel.
Její portréty najdete například na zámku v Českém Krumlově, v Rožmberku nad Vltavou, v Třeboni, v Telči a Jindřichově Hradci, ale už ne v Mikulově. A většinou není jisté, že je na nich právě ona.
Perchta zemřela roku 1476 a je pohřbena ve vídeňském kostele Panny Marie v klášteře skotských františkánů v rodinné lichtenštejnské hrobce. Měla dvě děti, syna a dceru, přičemž obě dvě přežila.
V pořadu Vltavín si Perchtu připomeneme i archivní rozhlasovou nahrávkou, kterou natočil českobudějovický režisér Ludvík Mühlstein s dětmi z dramatického souboru přímo na Rožmberku s někdejším kastelánem Jaroslavem Čásou na začátku července 1993.
Související
-
A to řekla mně, který tolik stonal! Památná věta zhrzeného prince zazněla nad Humpolcem
V magazínu Vltavín se tentokrát vydáme mimo území jižních Čech, konkrétně do Humpolce. Cílem naší cesty bude zřícenina hradu tyčící se nad městem. Jmenuje se Orlík.
-
Po stopách mladého Petra Voka a už neexistující říčky Hostice
Petra Voka si asi nejčastěji vybavíte z filmů Svatby pana Voka nebo Pan Vok odchází, a to už jako staršího muže. Ale také on byl mladý a studoval v Jindřichově Hradci.
-
Spis v archivu odhaluje historii tvrzí v okolí Budějovic. V krajině jsou stále jejich pozůstatky
Rejstřík příjmů za prodej cihel z budějovické městské cihelny v době kolem roku 1580. I takový dokument se dochoval v archivu. Prozrazuje mnohé o historii města a okolí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.