Pavel Kroneisl: Středověk

Vyrábíme stále dokonalejší roboty a v medicíně umíme stále složitější operace. To na straně jedné. Na straně druhé si ale zcela vědomě ničíme tu svoji planetu. Betonujeme, dláždíme, stále odněkud někam lítáme, kácíme lesy, znečišťujeme vodu.

A do toho přijde covid-19.

Připadá mi to jako středověké morové rány. Rozdíl je hlavně v tom, že ta dnešní nákaza se díky zmíněnému technickému pokroku šíří daleko snadněji než mor před staletími. Cestuje se jednoduše a daleko, zboží pendluje v obrovské míře také po celém světě. Virus spokojeně putuje z místa na místo a dělá, co umí. Ve středověku se domy s nákazou zatloukaly prkny a nosily se kápě.

Jsme dále, takže se jenom nedoporučuje moc chodit ven a z kápí zbyla ochrana nosu a úst. V této souvislosti si opět vzpomínám na moudrého pana Jana Wericha. Ten v jedné ze svých forbín  přemýšlel nad pojmem středověk. Říkal - je to střed věku, a tak se musí pořád posouvat dopředu, aby byl furt ve středu věku. Myslím, že až jednou budou historici hodnotit tuhle naši dobu, moc lichotivé to nebude.

Neškodilo by asi trochu pokory, protože příroda nám čas od času dává dost jasně najevo, že tak velkými pány zeměkoule zase nejsme. Možná je právě teď, v době koronavirové, ten správný čas na to si to uvědomit a začít se podle toho chovat.

Přeju dobré jitro.