Paul Messner: Tonipeter. Romantický příběh ze staré Šumavy o lásce, penězích a propitém gruntu

Nostalgický příběh o velké lásce, penězích a propitém gruntu zasadil Paul Messner, šumavský Němec a rodák z Prachatic, do svého rodného kraje. Povídka byla vydána zřejmě někdy na přelomu 19. 20. století.

Nový život jí vdechlo zařazení do sborníku s názvem Šumavské povídky II, který v roce 2001 uspořádali a vydali studenti gymnázia v Českém Krumlově. Text přeložila Denisa Madziová.

Říjnový úplněk svými stříbrnými paprsky osvětloval horskou stráň, na které se rozkládal v tichu podzimní noci statek Ladenhof se všemi ne zrovna nejlépe udržovanými budovami. Již zvenku bylo poznat, že poškozená střecha i rozpukané zdi stavení už léta marně čekají na pracovitou ruku hospodáře. Bylo vidět, že majitel mu nevěnuje ani potřebnou péči, ani prostředky, aby si zachoval přívětivý a přitom řádný vzhled, jakým se tenkrát vyznačovaly všechny zámožné statky. Věčně žíznivý chřtán a lehkomyslný koňský handl odváděly hospodáře od statku a potřebných prací na poli a vyčerpaly veškeré úspory na údržbu hospodářství. A tak statek, vybudovaný pílí a vytrvalostí předchozích generací téměř do podoby panského sídla, začal viditelně chátrat.

Paul Messner se narodil v roce 1867 v Prachaticích, jeho prastrýcem byl známý šumavský spisovatel Josef Messner. Po skončení latinské školy v rodném městě složil v roce 1885 v Českém Krumlově maturitní zkoušku a po ní vstoupil do budějovického kněžského semináře.

Opustil ho však hned v prvním roce a dal se zapsat na vídeňské univerzitě ke studiu práv. Ještě než je začal studovat, stal se jednoročním dobrovolníkem c. k. armády a poté důstojníkem v aktivní službě. Působil v Haliči, pak jako učitel v kadetní škole v Lobzowě blízko Krakova.

V této době se začal věnovat lieratuře, připravil čtyřdílný výbor spisů svého prastrýce a doplnil ho svojí vlastní prací o něm s názvem Josef Messner, ein Lebensbote (1895). Později napsal několik prací věnovaných například rodným Prachaticím a Zlaté stezce.

Absolvoval filozofická studia na univerzitě ve Vídni. Po první světové válce, v níž bojoval, žil jako dvorní rada na odpočinku. Zemřel ve Vídni v roce 1928.