Parkování a teplo. To jsou podle starosty Jiřího Fišera nyní největší problémy Tábora
Druhé volební období ve funkci starosty města Tábor končí Jiří Fišer. O funkci už znovu usilovat nebude. „Nechci být starostou, ale jinak budu s naší partičkou, jak já říkám, kandidovat na nějaké pozici. Chci je podpořit a případně být v zastupitelstvu,“ říká.
Jiří Fišer do komunální vstoupil hned po revoluci. V roce 1998 založil hnutí Tábor 2002, později přejmenované na Tábor 2020, což je název odkazující k 600. výročí založení města.
„Teď se snažím dělat jakousi bilanci a něco, co předám příští garnituře politiků. Vždycky je třeba vidět spíš ty špatné věci, to znamená, jaké jsou hrozby v Táboře. Vidím momentálně dva takové problémy – přestavba a stabilizace systému centrálního zásobování teplem a parkování,“ komentuje.
Zlepšení parkování na Sídlišti nad Lužnicí bylo jedním z cílů hnutí před volbami. „Beze zbytku se to samozřejmě vyřešit nepodařilo. Udělali jsme dvě parkovací plochy v jižní části pro asi 150 aut, ale to sídliště se projektovalo v 80. letech, kdy pro rodinu bylo jedno auto luxusem za celoživotní úspory. Dnes je situace jiná, navíc domy jsou tam hodně patrové a mezi nimi málo místa,“ popisuje.
Parkování nad zemí. V Táboře řeší problém s nedostatkem míst na sídlišti

Auta na Sídlišti nad Lužnicí v Táboře nemají kde parkovat. Počet míst nestačí a lidé často odstavují vozy i na místech, kde je to v rozporu s dopravními předpisy. Parkuje se na přechodech pro chodce nebo nástupních plochách pro hasičskou techniku.
Jiří Fišer podle svých slov nyní pracuje na jednom dokumentu a má připravené alternativy intenzifikace stávajících parkovacích ploch. „To znamená nástavby na současných pozemcích. Budu to předkládat do rady města, dal bych to rád k dispozici i příští politické sestavě. Jiná cesta podle mě není,“ uvádí.
Jeho hnutí chtělo také v centru vystavět parkovací dům Na Parkánech, ale to se nestalo. „Prostě nenašel politickou podporu. Já to vidím jako jednu z priorit, ale ne všichni to vnímají stejně. Tam se musí opět jít o patro výše, a protože to svojí hmotou ovlivní vizáž místa, bude potřeba architektonická soutěž a velká diskuze. Je to ale nezbytné pro to, abychom mohli začít s restrikcí. Dneska nemůžeme místním zakazovat stát na místech, kde už je to trochu přes čáru, když nenabídneme nic jiného. To není dobré řešení,“ komentuje.
Táboráci jsou konzervativní a jako řidiči tolerantní
Mezi prioritami byla také výstavba centra pro seniory. Už se dokončuje projektová dokumentace a příští rok by město podle Jiřího Fišera mohlo začít stavět. Vzniknou dvě budovy zhruba pro sto klientů, kromě běžných služeb nabídne i centrum pro osoby s Alzheimerovou chorobou.
Co se týče povahy obyvatel Tábora, starosta Jiří Fišer říká, že cítí určitý konzervatismus. „Když jde o něco nového, nové ztvárnění prostoru, panuje tam taková nedůvěra. Na druhou stranu, v Táboře je neuvěřitelně vysoká respektovanost dopravního systému. Musím pochválit řidiče, jsou velmi tolerantní, když se něco předělává,“ popisuje.
Zvláštní je podle něj také to, jak žije historické centrum města. „Chodí tam i lidé ze sídlišť a funguje to skutečně jinak než jiných městech. Je to tím, že je Staré město veliké, panuje tam určitá sounáležitost a také centrum zůstalo ve vlastnictví většinou Táboráků. I v tom se projevuje ta atmosféra,“ uzavírá.
Související
-
Na bývalém letišti u Tábora by mohla být věznice, místní jsou proti
České věznice jsou přeplněné. Vězeňská služba proto zvažuje výstavbu nového zařízení na bývalém všechovském letišti u Tábora. Areál patří mezi desítku vytipovaných lokalit.
-
Budějovická ulice v Táboře potřebuje další opravu. Silnice se propadá
V Budějovické ulici v Táboře se propadla silnice. A to přesto, že stavbaři loni na podzim tuto dopravní tepnu částečně opravili a položili na ni nový asfalt.
-
V Táboře zachraňují Křižíkovu elektrárnu. Vznikne tu kulturní centrum
Město Tábor zachraňuje chátrající objekt bývalé Křižíkovy elektrárny. Ta před 115 lety sloužila k výrobě stejnosměrného proudu pro první elektrifikovanou železniční trať.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.