Opeřená ptáčata málokdy potřebují lidskou pomoc, holátko vysaďte zpátky do hnízda, radí odborníci ze záchranné stanice

„Snažíme se zachraňovat zvířata z volné přírody, když pomoc opravdu potřebují, to znamená, když jsou zraněná,“ říká hlavní ošetřovatelka záchranné stanice v Klášterci Kristýna Falková, „snažíme se také o to, aby se k nám zvířata nedostávala zbytečně, třeba mláďata pěvců a savců. Od toho máme kinosál, kde promítáme naučné filmy a ukazujeme návštěvníkům, jak se v přírodě chovat.“

Kristýna Falková a Aleš Vondrka|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Jak třeba zachránit ptáče, které vypadlo z hnízda? „Ideálně zavolat na záchrannou stanici a zeptat se, protože každý případ se liší. Opeření ptáčci málokdy potřebují další pomoc. Stačí sledovat zpovzdálí, jestli se o ně rodiče postarají,“ odpovídá Kristýna Falková. Starší ptáčata, než se naučí úplně létat, totiž často slétnou pod hnízdo, do kterého už se nevejdou, a rodiče je ještě několik dnů krmí ze země.

„Pokud jde o holátko, je to samozřejmě jiný případ,“ doplňuje hlavní ornitolog stanice Aleš Vondrka. V takové situaci se podle něj máme pokusit najít hnízdo a vysadit ptáče zpátky. Doteku se bát nemusíme. „Ptáci, s výjimkou mrchožravých, nemají tak vyvinutý čich, aby to vadilo,“ vysvětluje.

Lidský pach může být překážkou u savců, v ostatních případech mládě vzít do ruky můžeme. „Není ale účelné vozit ho do záchranné stanice. Odchov ptačích mláďat je natolik složitý, že se to většinou nepodaří,“ konstatuje ornitolog.

Samotné mládě není opuštěné, čeká

K práci ošetřovatelů záchranné stanice v Klášterci patří výjezdy. „Je dobré, když nám nálezci handicapovaných zvířat zavolají včas, ještě předtím než něco podniknou, aby třeba neudělali nějakou chybu. To se týká například začátku jara, kdy jsou malí zajíčci, malá srnčata. Ti dost často pomoc člověka nepotřebují,“ připomíná Kristýna Falková.

Laik by s ní možná nesouhlasil, a tak objasňuje: „Ono je v pořádku, že mláďátka najdeme samotná, schoulená někde na louce. Jsou zvyklá čekat na mámu. V případě, že tam člověk dlouhodobě ruší, matka si třeba ani netroufne přijít.“

Čtěte také

Přibylo bordelu, a to prospívá slavíkům, vypráví ornitolog. Velký problém teď ale mají zvonci

V případě, že je zvíře poraněné, výjezd na místo se většinou uskuteční. „Pokud usoudíme, že to zvládneme sami, tak si ho bereme k nám a ošetříme. Pokud ne, vezeme ho na veterinární kliniku do Vimperka, odkud zvíře opět putuje k nám a my se o ně staráme, dokud není možné vypuštění do volné přírody,“ popisuje Kristýna Falková. Takových případů je podle ní ale menšina, většinou už se zvěř do přírody vrátit nemůže a v péči záchranné stanice dožije.

Jestliže tedy v jarní přírodě najdeme opuštěné nebo zraněné zvíře, odborníci doporučují podívat se na web zvirevnouzi.cz, který nabízí přehled všech záchranných stanic v Česku a aktuální kontakty. „V případě, že vám to v nejbližší stanici nikdo nebere, tak jsou kolegové nejspíš právě někde na výjezdu a mají plné ruce práce. Je tam ale i číslo na centrální dispečink, kde vám nonstop poradí, jak se zachovat,“ uzavírá ošetřovatelka.

Celý rozhovor s Kristýnou Falkovou a Alešem Vondrkou ze stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci si poslechněte online. Dostanete řadu dalších rad, jak zvířatům pomáhat, anebo je zbytečně neohrožovat. Než například posekáme vzrostlou trávu na chatě, můžeme s dětmi projít trávník a zkontrolovat, jestli někde nevyvedla mladé paní ježková. Zvířata bývají ukrytá i v klestí, které se chystáme spálit. Další jednoduchou pomocí může být UV páska na oknech. Člověka neruší, ptačí zrak ale zaujme a odradí ptáčka od letu proti skleněné tabuli. Taková srážka totiž bývá fatální.