Odborníci dali tvář dívce, která zemřela při obléhání Tábora za třicetileté války

Brazilský 3D designer Cicero Moraes vytvořil pravděpodobnou podobiznu dívky, která zemřela při obléhání Tábora za třicetileté války
Brazilský 3D designer Cicero Moraes vytvořil pravděpodobnou podobiznu dívky, která zemřela při obléhání Tábora za třicetileté války

Husitské muzeum v Táboře odhalilo další střípek z historie města. Po téměř 400 letech mohou lidé pohlédnout do tváře ženy, která na začátku třicetileté války přišla s císařskou armádou a při obléhání města Tábor v pouhých 18 letech zemřela.

Kosterní ostatky našli Lucie Šebková a její přítel při kopání základů jezírka na zahradě domu v Příběnické ulici v Táboře. Místo se nachází kousek od městského opevnění směrem ven z města.

„Přítel najednou říkal: Podívej, co jsem našel. Myslela jsem si, že to bude nějaké zvíře, tak kopal dál a po chvíli našel spodní čelist, tak to už bylo trochu jasné. Pak našel celý zbytek lebky,“ popisuje Lucie Šebková.

Pod budoucím jezírkem byla pohřbena tři těla. Antropoložka určila, že staršímu z mužů bylo mezi 22 a 24 lety. Muž a dívka, kteří byli pohřbeni v jedné hrobové jámě, byli ve věku mezi 18 a 19 lety.

„Nalezla se jedna drobná mince a v druhé hrobové jámě, kde byl jeden jedinec, kulka nějaké drobné pistolové ráže a dva knoflíky, patrně z nějaké uniformy nebo obleku,“ dodává archeolog Jiří Bumerl z Husitského muzea.

Podle vedoucího archeologického oddělení Františka Jandy šlo s největší pravděpodobností o příslušníky císařské armády, která město na začátku třicetileté války obléhala. „Ty skelety nejsou uloženy ani na nedalekém hřbitově ani uvnitř města, takže bychom mohli soudit, že se jedná opravdu o příslušníky císařského vojska, které útočilo na město v letech 1620 a 1621,“ říká.

Archeologický nález zaujal i studenty Soukromého gymnázia v Táboře, kteří teď na základě archeologických podkladů a historických dat vymýšlejí příběh trojice. „Podle mě to bylo tak, že se ti dva muži pohádali o tu ženu a pravděpodobně pod vlivem alkoholu to nedopadlo moc dobře,“ myslí si Matěj Šindelář z prvního ročníku.

Jinou teorii má Noemi Ježková. „Já si myslím, že ten jeden byl postřelen strážemi z hradeb. Ti dva už nemohli dál, byli vyčerpaní, a jelikož se jim nedostalo milosti v Táboře, tak tam s ním zůstali a umrzli,“ uvažuje.

Po staletích víme, jak vypadala svatá Zdislava. Podobiznu vytvořili podle zbytků lebky

Na projektu, díky kterému se po více než 700 letech můžou lidé podívat do tváře svaté Zdislavy, pracoval i žák deváté třídy z Chotovin Matěj Šindelář

Po 766 letech se věřící můžou podívat do tváře svaté Zdislavy. Patronka rodiny a českého národa je pochovaná v kostele v Jablonném v Podještědí, kde o víkendu při zdislavské pouti odhalili portrét světice sestavený pomocí nejmodernějších technologií.

Jediná zachovalá lebka patřila dívce. Podle ní brazilský 3D designer Cicero Moraes vytvořil pravděpodobnou podobiznu dívky. Podklady mu připravili geoinformatici ze společnosti Geo-cz. „My jsme celou lebku podrobně nafotili a z těch fotografií vznikl velmi přesný 3D model, který jsme poslali do Brazílie. On potom v počítači na to postupně nanáší měkké tkáně, kůži, oči, vlasy,“ nastiňuje postup práce geodet Bohuslav Vácha.

Podobiznu dívky zveřejnilo Husitské muzeum i spolek Naše historie na svých facebookových profilech. Muzeum navíc dává veřejnosti možnost dívku pojmenovat. Vybírat je možné ze jmen typických pro začátek 17. století.

Kosterní ostatky i 3D model tváře dívky budou součástí nové expozice, kterou Husitské muzeum připravuje pro Bechyňskou bránu.

Spustit audio

Související