Jihočeští archeologové zkoumají pravěké sídliště v Makedonii

Jihočeští archeologové při výzkumu v Makedonii

Jihočeští archeologové se podílejí na výzkumu pravěkého sídliště v Makedonii. Lokalita Vrbjanská Čuka je stará osm tisíc let. Archeologové a studenti Jihočeské univerzity tam zkoumají zejména zbytky rostlin a dochované části dřeva.

„Jádro výzkumu je zaměřené na neolitické domy, které jsou výborně dochované. Výzkum dělají Makedonci a my se podílíme na environmentální archeologii,“ upřesňuje šéf jihočeské expedice Jaromír Beneš.

Jihočeši mají na starosti především archeobotaniku a do jisté míry i paleoekologii celého naleziště. „To hlavní, co tady děláme už třetím rokem, je výzkum takového unikátního velkého domu číslo dva na Vrbjanské Čuce. Je datovaný do doby kolem roku šest tisíc před naším letopočtem a naším úkolem je separovat při odkryvu archeologických vrstev rostlinné makrozbytky, ale i mikrozbytky,“ vysvětluje Jaromír Beneš.

Díky výzkumu bude podle něj možné udělat si daleko lepší představu o tom, jak vypadalo zemědělství v Evropě na samém počátku. „Například to ilustrují takové unikátní nálezy, které máme z letošního roku, jsou to přímé otisky klásků na zbytcích neolitické architektury,“ dodává.

Archeologové zkoumají pravěké mohyly u Plavu, kde se začne stavět dálnice

Archeologové zkoumají pravěké mohyly u Plavu na Českobudějovicku. Na místě se začne stavět dálnice D3

Záchranný archeologický výzkum předchází výstavbě dálnice D3 u obce Plav na Českobudějovicku. Odborníci z Jihočeského muzea a Jihočeské univerzity tu zkoumají mohyly z doby bronzové a už vyvracejí názory, že pohřebiště zničily vykopávky v 19. století.

Expedice je spojená s letní školou pro studenty archeologie. „Studenti magisterského a doktorského stupně tu mají jedinečnou možnost pracovat na materiálu, který v České republice není k dispozici. Naše neolitická sídliště jsou nesrovnatelně nálezově chudší než jihobalkánská. Navíc přímé zapojení studentů má dopad i v tom, že jsou součástí autorského týmu vědeckých publikací,“ popisuje Jaromír Beneš.

Spolupráce s archeology z Makedonie má ale podle něj i svá úskalí. „Oni kopou rychle, protože toho materiálu mají ohromné množství, a my používáme metody, které jsou nesrovnatelně jemnější, takže občas je třeba je trochu brzdit, aby nám nesebrali cennou vrstvu. To je ale jen technický problém. Nejhezčí na tom výzkumu je přímé pozorování, jak zanikal velký dům v neolitu, a to baví českou i makedonskou stranu,“ uzavírá.

Spustit audio
autor: Martin Pokorný

Související